
Tyto knihy slowu zrcadlo wsseho krzestianstwa. Huto zwtiechto knihach vzrziss stesku welmi vzku. A take horzku kteraz wede k sladkosti ziwota. A druhu vzrziss ssiroku. Jako czestu Tmulu y sladku kteraz wede k horz. Gwiecz zatraczenie
Tyto knihy slovou [nazývají se] zrcadlo všeho křesťanstva. Tu z těchto knih uzříš stezku velmi úzkou, a také hořkou, která vede k sladkosti života. A druhou uzříš širokou, jakožto cestu temnou i sladkou, která vede k hoři [hoření], to jest k zatracení.
Tato stránka (fol. 9v) je titulním listem traktátu Mikuláše z Drážďan Tabulae veteris et novi coloris (Tabule staré a nové barvy), který je v kodexu nazván Zrcadlo všeho křesťanstva. Text odkazuje na biblický motiv dvou cest – úzké a široké – z Matoušova evangelia 7,13–14 ("Vejděte těsnou branou…") a Lukáše 13,24, které jsou citovány na fol. 1r kodexu v latině. Iluminace zobrazuje starce (pravděpodobně alegorickou postavu) držícího nad hlavou velké zrcadlo s ornamentálním rámem – vizuální ztělesnění názvu díla. Zrcadlo má symbolizovat sebepoznání křesťanstva a rozlišení mezi pravou (úzkou, hořkou) a falešnou (širokou, sladkou) cestou.