
Do nu die sachen also stundent da brachtent die von Switz an gemein eidgnon das si soliche lant und lute mit inen in gemeinschaft hetten das woltent si inen wol gonnen oder etlich ort in sunderheit welche das tun denen woltent si darin mit reden darumb das nieman gedencken solt das si dehein geverde damit understundent ze bruchen Desglich wurd inen von gemeinen eidgnon abgeslagen vnd ouch von sundern ortern Stetten vnd den lendern vnd woltent sich der dingen in gemeinschaft nit vnderwinden dann inen ouch die land vnd lute vngelegen warent Also bestundent die sachen vnd namend die von Switz die von Glarus durch ir bitt willen in gemeinschaft vnd frowten inen die lute ouch ein ewig lantrecht Vnd bliben ouch die lute bi denen von Switz vnd Glarus In dem overklagtent die von zurich die von Switz allent halben vor herren vnd Stetten was si kuntent Desglich ouch furo die von Bern vnd annder eidgnon nie dann in einem mal kam die warent mit den dingen uber laden vnd entpfunt nach dem truren vnd klagen Dero von zurich klagt vnd vnruw so davon hett mogen oc machsen vnd ouch ein zerstorung gemeiner eidgnosschaft vnd tatent als die frommen eidgnon gewelten gein ein andern gewont hand mit tag leisten vnd anndern dingen wie si betten mogen weg vinden die ding zu gutem ende ze bringen vnd liessent sich darin nit beturen weder costen mug noch arbeit Vnd wurbent an die von zurich vnd Switz das si solich land vnd lute miteinan dern gemein hettent das wer ein zulicher fruntlicher weg vnd retten mit beiden teilen so getruwenlich das die von Switz des denen von Bern vnd anndern eidgnon mit vss gangen werent Also wart es ouch in sunderheit an die
Když se věci takto měly, přednesli Schwyzští před společné [shromáždění] Konfederace [Eidgenossen], že by chtěli mít ony země a lidi s nimi ve společenství [spoluvládě]. To jim chtěli rádi dopřát, anebo některá jednotlivá místa, která by to učinila – těm by do toho nemluvili, aby si nikdo nemyslel, že tím zamýšlejí nějaký podvod. Stejně tak jim to bylo od společných Konfederátů odmítnuto, a také od jednotlivých míst, měst a zemí, a nechtěli se do těch věcí ve společenství zapojit, neboť jim ty země a lidé nebyly po ruce. Tak zůstaly věci a Schwyzští přijali Glaruské na jejich prosbu do společenství a slíbili jim lidem také věčné zemské právo. A lidé zůstali u Schwyzských a Glaruských.
Mezitím žalovali Curyšští na Schwyzské všude před pány a městy, co jen mohli. Stejně tak i dále Bernští a ostatní Konfederáti, neboť jednou přišli ti, kteří byli těmi věcmi přetíženi, a pocítili z toho truchlení a nářku Curyšských žaloby a nepokoje, co by z toho mohlo vzrůst, a také zničení společné Konfederace. A činili, jak to zbožní Konfederáti mezi sebou zvykli, s konáním sněmů a jinými věcmi, jak by mohli najít cestu, aby věci přivedli k dobrému konci, a nenechali se tím odradit, ani náklady, ani námahou, ani prací.
A jednali se Curyšskými a Schwyzskými, aby takové země a lidi měli společně – to by byla přátelská a smírná cesta – a mluvili s oběma stranami tak věrně, že Schwyzští to Bernským a ostatním Konfederátům neodmítli. Tak se to dostalo také zvláště k těm
Tato stránka popisuje počátek sporu mezi Curyšem (Zürich) a Schwyzem o společnou správu nově získaných území (Toggenburské dědictví), což je klíčová příčina Staré curyšské války (Alter Zürichkrieg, 1440–1446). Schwyz přijal Glarus do společenství (Gemeinschaft). Bern a další konfederáti se snažili o diplomatické zprostředkování.