bbb/bbb-Mss-hh-I0002/bbb-Mss-hh-I0002_237.jp2

An einem dorstag nach der eilff tusent mey- den tag des vorgenanten jares / Zu an gendem tage lag ein grosser nebel / Do warent die von zurich hinab gezogen gen Baden hie dissit der lindmag da die strass von Bremgarte vnd wellingen har gat / vnd hielten in dem nebel wol mit funffzechen hundert mannen / vnd gingen vj by zechen hinvss die hatten wiss crütz an sich gemacht ¶ Vnd sprachen zu den torwarten gott grüs üch lieben eidgnon Si danckten inen vnd fragten si wannen si als früge kement Si antwurten wir koment von den eidgnon von pfeffikon / vnd rieten gen wellingen vnd warent am nebel verworst / vnd wolten nu gern hie zu morgen essen / vnd dann wider gen wellingen vnd hielten damit vnder dem tor / ¶ Vnd damit so rüfft einer heya fröwlu heya das was ouch vn krieg Damit kumpt der trumeter harin / Vnd veng an blasen / vnd die anndern kament ouch alle harnach zu dem tor ¶ also ward ein gros geschrey in der Statt das mengklich zu lieff / vns vnd man vnd wüstent die eidgnon vnd Soldner von iren betten vff vnd kament alle zu den toren / vnd slügen gar vast an die viend / vnd brachtent si mit gewalt wider hinuss das si das tor zu slügent vnd den vienden mit gelang Die von baden tatent ouch als biderbe lüt ¶ do brantent die viend die vor Statt vnd zugent behend daruon / vnd wurden mer von baden von den vienden erslagen / vnd einer von den vienden ouch davm wurden ouch die viend vast gewundet / vnd sturben ze beriss vnder wegen / die wurden ze ralt- steten vergraben Die von Bernn hatten einen houpt- man da namlich hanns frenck der sich gar erlichen hielt des glich annder ouch tatent /

Na jeden čtvrtek po svátku jedenácti tisíc panen [21. října] výše jmenovaného roku – toho dne ležela velká mlha – vytáhli ti ze Curychu dolů směrem k Badenu, na této straně řeky Limmat, tam kde vede silnice od Bremgarten a Wellingen, a zastavili se v mlze s dobrými patnácti sty muži. A vyslali vpřed asi šestnáct [mužů], kteří si na sebe připevnili bílé kříže.

¶ A řekli strážným u brány: „Bůh vás pozdrav, milí spolupřísežníci!" Ti jim poděkovali a ptali se jich, odkud tak brzy přicházejí. Oni odpověděli: „Přicházíme od spolupřísežníků z Pfäffikonu a jeli jsme směrem na Wellingen, a v mlze jsme zabloudili, a chtěli bychom nyní zde pojíst snídani a pak se vrátit zpět do Wellingenu." A s tím se zastavili pod branou.

¶ A vtom jeden z nich vykřikl: „Heja, fröwlu, heja!" – což bylo také válečné heslo. Nato přijde trubač dovnitř a začne troubit, a ostatní přišli také všichni v zbroji k bráně.

¶ Tu nastal ve městě velký pokřik, takže všichni přiběhli, ženy i muži, a vzbudili spolupřísežníky a žoldnéře z jejich postelí. A všichni přišli k branám a silně bili na nepřátele a s násilím je vytlačili zpět ven, takže bránu za nimi zavřeli, a nepřátelům se [útok] nezdařil.

Ti z Badenu si také počínali jako stateční lidé.

¶ Tu nepřátelé zapálili předměstí a rychle odtáhli. A z Badenu bylo nepřáteli zabito více [lidí] a jeden z nepřátel rovněž [padl]. Přitom byli nepřátelé také těžce zraněni a umírali cestou u Beriss [Birr?]; ti byli pohřbeni v Raltštetten [Raltstatten]. Bernští tam měli jednoho hejtmana, jmenovitě Hanse Frencka, který si počínal velmi čestně; stejně tak si vedli i ostatní.