16

Collum longum et bene gracile iustus caput. capillar bene graciles et siccas. Crines paucos et planos. pectus grossum et cum rotunditate. Garrese non acutum. sed cum tensum et rectum. Dorsum curtum et cum planatum. lumbos rotundos et cum grossos. Costas grossas et ilia sicut ut bouina. Ancas longas et tensas. Crunam bene longam sicut et amplam. Caudam uero grossam sit cum paucis et planis crinibus. Coxas dico uo bene latas et carnosas interius et exterius. Garrecta cum ampla. sicca et tensa. falces curuas et amplas teneat ieminas. Crura prona bene ampla et pilosa et sicca. Iuncturas crurium grossas et non carnosas. uino et satis ipse incuruas ungulas ab similitudine bouum. pedes uel ungulas habeat amplas duras et ocenas puta docet. Equus uo sit altior ex pro positione cum anteriori alicuiuscula. uelud eius. Collum cum deserat eleuari uidelicet colli grossiciem iuxta pectus. Qui uere igitur noluit equi pulcritu dinem inueniri oportebit prescripta membra tam altitudini quam longum equi ordimore et proportionaliter quenire. ¶ De pilo et equi quia diuisi omissa sencium mixta dicere non oportet. Secundum me dico cum quod pilus equi debet bonus et cum semialibus obscurus super omnibus est laudandus. pre terea ideo quod nimius est oblongum stetcum uel cuiuslibet uelle sua cum Et cum per se liquet cum cuiuslibet quos postea easdem premitto. hoc est deus quod pulcritudo facendum ipsi iuuat et apud dignosci per eidem macie imminu te cum pinguosie dominato. cum per maciem preter quod per pinguedinem pulcri tudo membrorum et factorum equi perfecti demonstrantur. De omnibus infirmitatibus uel de uo supra de pulcritudine membrorum equi. Quinto de moribus uel egritudinibus equi de nascientibus tam naturaliter quam non naturaliter. et accidentaliter est certitudini uino et summa diligencia perscrutandum. Primum quod dico de egritudinibus naturalibus contingentibus equo sunt quod tam aliqui ob defectum uel occulte alicuius mi nuris uel arguentur. auger cum rarissime uiso quod cum equi nascatur habent maxillam inferiorem superiori longiorem. et cum equus nascitur binis caudis et aliis ossibus. et cum cum uno oculo albo et alio nigro. Et cum nascitur cum eidem superfluitare carnis granuellosa i cruribus et cum et alicuia parte corporis portantur faciens quandam grossiciem gra nellosa cutis sui corii et sui pilo ad magnitudinem auellane uel nucis et cum magis et cum minus assidue corii superficiem supant eque de

Krk dlouhý a dobře štíhlý úměrně k hlavě. Hřívu dobře jemnou a suchou. Žíně řídké a rovné. Hruď mohutnou a zakulacenou. Kohoutek ne ostrý, ale napjatý a rovný. Hřbet krátký a poněkud plochý. Bedra zakulacená a poněkud silná. Žebra silná a slabiny jako u hovězího dobytka. Kyčle dlouhé a napjaté. Záď dobře dlouhou a širokou. Ocas vskutku silný ať má s málo a rovnými žíněmi. Stehna říkám dobře široká a masitá zevnitř i zvenčí. Hlezenní kloub široký, suchý a napjatý. Srpy [hlezna] zakřivené a široké ať drží oboje. Holeně přední dobře široké a chlupaté a suché. Klouby holení silné a ne masité. A dosti ať má zakřivené kopyta na způsob volů. Nohy či kopyta ať má široká, tvrdá a zdravá, jak se učí. Kůň ať je vyšší z před- pokladu v přední části poněkud. Jako jeho. Krk když se nese vztyčeně, totiž tloušťka krku u hrudi. Kdo tedy skutečně chce koňskou krásu nalézti, bude třeba, aby popsané údy jak výšce, tak délce koně řádně a souměrně odpovídaly. ¶ O srsti koně, protože rozdělené a smíšené smysly říkat není třeba. Podle mne říkám, že srst koně má být dobrá a s polostíny tmavá, nade vše je chvályhodná. Mimo to proto, že příliš dlouhá [srst] stojí či jakékoli její chtění s A když samo o sobě je jasné, s jakýmikoli, které poté tytéž předkládám. To jest od Boha, že krása činění samotného pomáhá a u poznání skrze tutéž vyhublostí zmenšo- vanou, když tučností ovládanou. Neboť skrze vyhublost, kromě toho že skrze tučnost, krása údů a rysů koně dokonalého se ukazuje. O všech nemocech či o výše řečeném o kráse údů koně. Za páté o vadách či nemocech koně, vznikajících jak přirozeně, tak nepřirozeně, a náhodně, je s jistotou a nejvyšší pečlivostí třeba zkoumat. První, co říkám o přirozených nemocech postihujících koně, je, že někteří pro nedostatek či skrytost nějakého men- šího [údu] jsou napadáni. Avšak velmi zřídka je vidět, že kůň se rodí s spodní čelistí delší než horní. A když se kůň rodí se dvěma ocasy a jinými kostmi. A když s jedním okem bílým a druhým černým. A když se rodí s touž nadměrnou zrnitou masou na holení a když na nějaké části těla nesou jakousi zrnitou tloušťku kůže svého koria a své srsti o velikosti lískového ořechu či vlašského ořechu a někdy více a někdy méně neustále povrch kůže přesahují, které z