42

uu insalir decoquat et coctune atentur postea ogue u supponendum et cu qd talis infirmitas dispaz u i plibz psse ul ogue aurint. De crepacijs

Ciunt quoq sili egritudines cruris et ungula cocu ripentes et carnes ibide ad salitudinem scabiei et ardores inserentes miltonens pacient qd ex fumositatibus stabuli qds petra in malefacis cruribus et indecenter in so rio de desicatis solent in pluribus euenire et h crepatie vulgariter appel lantur. Quibus eode in deo fieri p oia ut i dispoz capitlo precedenti exceptiq uena ullo posse laquet nec et crepatie coctius aliquibus decoquias es in in psenti capitlo addiutur qd expulsis prius pillis in subscripto utatur unguento qd mirabiliter contra crepacies operatur. Accipe iudo d fuligine z. v. et d uui diramo z. iij et tin d mele liquido qttu d oib alijs supradictis et insimul tritis et post modum agitatione decenter ad aspisi tudinem decoquantur in miscendo ibide aliqua caleis uiui easdem sep cu spatula agitando donec efficiantur ut pote unguentu et de tali unguie to aliqutulu calido bis in modo crepatie ablutie uini poptume desicet. Ad id uz cingullu ul lumia d cotis imprimis qui usque ad consumptione postea fricatio ad crepatas sepius et decenter ad id uz si paciens conuitat stare mane et sero in aq manna diu et sic paciens a crepacijs oualest mediante aliq medicammine p decoz. Nota uio qd unguentu fuliginis et uindirmus z qd supsi docu mirabiliter crepacas consolidat et constringit.

Caccidit quippe postea qd uicturis cruris postiois uis pedem ledit et patit expulsione uiolentia i aliquo duro loco ul precipitatione in eq ul cursu egressu au qd pes aliquo uisus siam primit in directe et quia uictura cruris uis pedem locus dol cuius inuos in artijs intrantis existit p osiu ouicturis paciens et in claudicat i gressu et cu accidit di ulgarit setortilatus. Cui talis subuenias fiat pultes uidelicet cu aceto fortissimo agitatur et de sepo ancis sufficientur i miscent ibide q insimul usq ad spissitudinem buliant agitando et diu tin in calido qttu posit sup uicturu dolente totaliter i ponat li gando eande diuq cu quadri petra et h pultes bis inde renouet Si uio aliq tumefactione fuerit ppter indignationem iuuez fiat emplm feni greca semis lini et sesse et alioz ueluti in antecedenti capitlo d leuuz iuu g tenetur et sup ponat sea sup uicturu dolente. Si aut accep tortiliare osa incre a suo lore moueat pes eq soc claudicantis eleuet i altru

De stortali atura

De surfure

...se nechá vařit v soli a po uvaření se rozetře, poté se přikládá na místo. A pokud taková nemoc se rozšíří nebo na více místech nebo se objeví na nohách.

O trhlinách [crepacích]

Vznikají také jisté nemoci holení a kopyt, kdy se maso rozlézá a plazí, a tamtéž [vzniká] svědění podobné svrabu a pálení, které trápí nemocného koně, což pochází z výparů stáje, které na špatně ošetřených holeních a při nedostatečném sušení v stáji se u mnoha [koní] obvykle vyskytují, a tyto se lidově nazývají trhlinami [crepacemi]. Na ně se má postupovat ve všem tak, jako v předchozí kapitole o dispozicích, s výjimkou že žíla se nemá nikdy pouštět, ani se trhliny nemají nijak vařit. V této kapitole se přidává, že po vytrhání chlupů se má použít níže popsaná mast, která podivuhodně proti trhlinám působí. Vezmi sazí z komína 5 uncí a z vinného kamene 3 unce a rovněž tekutého medu tolik jako všech ostatních výše uvedených a vše společně rozetři a poté řádným mícháním do husté konzistence svař, přimíchávaje tam trochu páleného vápna, a totéž stále míchej lopatkou, dokud se nestane mastí, a z takové masti trochu vlažné dvakrát denně na trhliny omyté vínem co nejlépe osušené [přilož]. K tomu slouží pás nebo plátno z kůry, nejprve přikládané až do zhojení, poté tření na trhliny častěji a řádně. K tomu slouží, pokud nemocný kůň může stát ráno i večer dlouho ve vodě, a tak se pacient od trhlin uzdraví, za pomoci nějakého léku po uvaření. Poznamenej, že mast ze sazí a vinného kamene, která výše byla popsána, podivuhodně trhliny zpevňuje a stahuje.

Stává se také poté, že při zranění holení zadních nohou kůň si poraní nohu a utrpí prudký náraz na nějakém tvrdém místě nebo pádem, nebo při běhu či chůzi, anebo že noha nějakou silou je stlačena šikmo, a protože zranění holení zasahuje nohu, místo bolesti, jehož nervy vstupují do kloubů, existuje kvůli zranění, a nemocný kůň kulhá v chůzi, a když se to stane, lidově se tomu říká vyvrtnutí [setortilatus]. Takovému se pomáhá takto: nechť se připraví obklad, totiž s nejsilnějším octem rozmíchaný, a s dostatečným množstvím husího sádla se smíchá tamtéž a vše společně se vaří až do zhoustnutí za stálého míchání, a dlouho, a v teplém stavu, jak jen to kůň snese, se přiloží na celé bolestivé zranění, přivazujíc totéž pečlivě čtvercovým kamenem [dlaždicí], a tento obklad se dvakrát obnovuje. Pokud se však objeví nějaký otok kvůli zánětu, nechť se připraví náplast z pískavice, lněného semene a sezamu a dalších, jak bylo uvedeno v předchozí kapitole o zranění, a přidrží se a přiloží na bolestivé zranění. Pokud však se při vyvrtnutí kost pohne ze svého místa, nechť se noha kulhajícího koně zvedne do výšky

O vyvrtnutí

O síře