
Krystowa: zet neminu ta slowa: az do skonani swie- ta: kteraz pan powiediel. v. Papez sam na kazdy rok to czim: naden welikonoczmj: tu swatu nedieli: tielo bozi dawage: yakzen ho nasleduge: dawage krew z kalicha: wiernych gest vtiercha. v. Tot gest take: strana gich wyznala: neb ge k tomu pudila moz ducha swate°: yakzto Biskupa zleho Kayfasse zlo- stneho: k Krystowu zahubeni: pro lidske spaseni. v° Prigmez tu krew przedrahu z kalicha swate°: tu nadiegi magicze: w tom nepochybugicze: ze rozlicz- nych milosty: nabudem y radosti: w nebeskem kra- lowstwi. Amen.
Kristova, že neminou ta slova až do skonání svě- ta, která Pán pověděl. v. Papež sám na každý rok to činí, nad[e dny] velikonoční, tu svatou neděli tělo Boží dávaje; jakžen ho následuje, dávaje krev z kalicha – věrných jest útěcha. v. Toť jest také: strana jejich vyznala, neb je k tomu pudila [pudila = nutila] moc Ducha Svatého, jakožto biskupa zlého Kaifáše zlost- ného k Kristovu zahubení pro lidské spasení. v. Přijměž tu krev předrahou z kalicha svatého, tu naději majíce, v tom nepochybujíce, že rozlič- ných milostí nabudem i radosti v nebeském krá- lovství. Amen.
Jedná se o folio 8v – závěr písně "Věrní křesťané, silně doufejme". Text argumentuje, že i papež sám o Velikonocích přijímá pod obojí způsobou (tělo i krev), čímž potvrzuje správnost utrakvistické praxe. Zmínka o Kaifášovi (veleknězi, který odsoudil Krista – Jan 11,49–52; 18,13–14) slouží jako paralela: tak jako Kaifáš nevědomky přispěl k lidskému spasení, i odpůrci kalicha svým jednáním potvrzují pravdu. Pod textem je razítko knihovny (Národní muzeum).