
Errauimus a via veritatis et lumen iusticie non luxit nobis. Lassa- ti sumus in via iniquitatis et perdicionis et ambulauimus vias vias difficiles viam autem domini ignorauimus. Quid nobis pro- fuit superbia aut quid diuiciarum iactancia contulit nobis trans- ierunt omnia illa tanquam vmbra. Hec dixerunt gementes pre angustia spiritus et intra se penitenciam agentes. Hii sunt quos aliquando dum sg viueremus inderisun habuimus et vitam il- lorum insaniam putabamus et finem illorum sine honore y Ecce quomodo nunc computati sunt inter filios dei et inter san- ctos sors illorum est. Sapiencie Capitulum Quintum
Zbloudili jsme z cesty pravdy a světlo spravedlnosti nám nesvítilo. Unavili jsme se na cestě nepravosti a záhuby a chodili jsme po cestách neschůdných, cestu Páně jsme však nepoznali. Co nám prospěla pýcha, anebo co nám přineslo vychloubání bohatstvím? Vše to pominulo jako stín. Toto pravili sténajíce v úzkosti ducha a konajíce v sobě pokání. To jsou ti, které jsme kdysi, dokud jsme žili, měli v posměchu a jejichž život jsme pokládali za šílenství a jejichž konec za bezectný. Hle, jak jsou nyní počítáni mezi syny Boží a jejich úděl je mezi svatými. Kniha Moudrosti, kapitola pátá
Celý text je citátem z knihy Moudrosti (Sap 5,6–5), kde zatracení v pekle litují svého života a uznávají, že spravedliví, které za života zesměšňovali, jsou nyní mezi svatými. V kontextu Jenského kodexu jde o varování pro ty, kdo kráčejí po široké cestě – navazuje na předchozí stránky o široké cestě do záhuby.