Strana 291

En Burgonden ein edel magedin daz in allen landen niht schoners mohte sin. Chriemhilt geheizen si wart ein schone wip. dar umbe muosen degene vil verliesen den lip. Ir pflagen driu kunege edel unt rich. Gunther unde Gernot die recken lobelich. und Giselher der iunge ein uz erwelter degen. diu frowe was ir swester. die fursten hetenz in ir pflegen. Die herren waren milte. von arde hohe erborn. mit chraft unmažen chuene. die recken uz erchorn. da zen Burgonden so was ir lant genant. si frumten starchiu wunder sit in Etzelen lant. Ze Wormze bi dem Rine si wonten mit ir chraft. in diente von ir landen vil stolziu ritterschaft mit lobelichen eren. unz an ir endes zit. sit sturben si iemerliche von zweier edelen frowen nit. Ein richiu kuneginne frow Uote ir muoter hiez. ir vater der hiez Danchrat. der in diu erbe liez sit sinem lebene nach eine lobens ein allanc richer man. ouch in siner iugende gewan dran vil ze wart. Dise dri kunege waren als ich gesaget han. in dienden ouch die besten die man vinden chan von den ir ellens furchte. Ein vil ellenricher man. Hagene stiurman vurtragende. Daz ze sinen bruoder Danchuwart. und ouch Ortwin von Metze mit ir erweiten manegem unde hin Rumolte ein uzer chuchemeister. dise wis ir swaere manegeinen bene vil lutze wart. Volker ze Alzeye. mit ganzem ellen wol bewart. Eckewart. ir marschalch ein erwelicher degen. Sindolt unt Hunolt. dise herren mohten pflegen des frode unt ouch des magedin eren. wol chunde si bewarn noch het dazuo vil manegen rechen daz ich genennen nieman chan. Danchwart si was marschalch da was des degen sin erwehet nefe des kuniges wart ze chamerere. ze trosemeister. Sin deste baz wol rande ain vil hochgemuoter degen. fro was mansche ain wi ze welhen degen. si solde minnen. si chunden habet eren degen. Von daz herof christe do ir zit ir wizen christe do ir vil loben worde. mit dir truwen ie herren also. een mut warden all ir laben. daz anderweis er ze wene manan gar ain ander gelm. Do disen hohes eren mermes christen. daz was si zorge einen valschan. Amen leh ein wisez. wan ir swane dren ze der ubetrame. not. si ist abris lih. ist daz unsins kdin. ist dis Siegmunt nu harze minneclich wib niht chom. gelubeben nicht beuchen herze dit ot der-ende degen vor paukelen. daz sie bringen mohen. un wolde vor banden was daz man swen die genge het. schone bie dis mienes niurin vol noh in menge est. si daz nur mine wen-daz dazu ze genede manmel. sol ez eren-en zumen gut. Na was in Niderlanden. un ze miter pekusse zin zewichen daz ge munt herewlichen zuge werdez walde ret. an daz gelunts zu niemen minnecl er wit in din leime minnes umle noy fur gelegen. auf eine wider iurten fur. di en-huben gelubeben sprach si frome man. er in an mone. gan er mit vil frone werden gen. wie liebe mi lobo ze wuchet lonen chan. vi sef si mitewen bede. lone chan mir nemen zukken. Wir zimbelt in ir mite sich mehr iz he-deen fir lone dire wil geue. vil menegen haben noch daz sem wiste muesin daz. mi minen werden zu lie zir wart si groz golt. auf wil chreipen parchweip. Dar wel si kebde don si mime frame. Li bei in ir balewir in ronne. wi dert si dar iade. an zu nodluben magen. dede in chreem sin frwen sin amel frieden. darp vil mine-gen wider kunts. O nicht in Niderlanden. unt is-tellen si prodel kunts Sigemunt. dar het hine Siegemwirs sin muter di-hiez Siegelint. in siner richen in burge witen wol bechant. nidem bi dem Rine. diu waz ze Santen genant. Ditrer wol gehaizen der snelle degen gut. er ver-fuchte vil der reche durch ellentlichen mut. durch sines libes sterche er reit in menege lant. hey waz er sneller degene sie ein bewunden wart. In sinen besten ziten bi sinen iungen tagen. man mohte michel wunder von Sivride sagen waz eren an im wuchse unt wi schoͤne was sin lip. sit heten in ze minne diu vil werlichen wip. Man zoch in mit dem vlize als im daz wol gezam. von sin selbes muote was tugend-hie er an sich nam. des werden sir gezieret sines vater lant. daz man in ze den beugen in allen dingen vant. E si waz cime gewachfen dar er ze hove reit. di liute in sahen gerne manech frôwe unt mait.

V Burgundsku žila vznešená panna, že ve všech zemích nemohla být krásnější. Jmenovala se Kriemhilda a stala se krásnou ženou. Kvůli ní muselo mnoho rytířů ztratit život.

Starali se o ni tři králové, vznešení a mocní: Gunther a Gernot, ti chvályhodní rekové, a Giselher mladý, vyvolený hrdina. Ta paní byla jejich sestra, knížata ji měli ve své péči.

Ti páni byli štědří, od narození vysoce urození, s nesmírnou silou stateční, ti vybraní rekové. Tam v Burgundsku se nazývala jejich země. Později vykonali mocné divy v Etzelově zemi.

Ve Wormsu u Rýna bydleli se svou mocí. Sloužilo jim z jejich zemí mnoho hrdé rytířské družiny se chvályhodnými poctami až do konce jejich dnů. Potom zemřeli žalostně kvůli nenávisti dvou vznešených paní.

Bohatá královna, jejich matka se jmenovala Uota. Jejich otec se jmenoval Dankrát, který jim zanechal dědictví po svém životě, kdysi chvályhodný muž. Také ve svém mládí získal mnoho.

Tito tři králové byli, jak jsem řekl. Sloužili jim také ti nejlepší, které lze nalézt, před nimiž se báli pro jejich statečnost, velmi stateční muži.

Hagen ze Tronje, udatný muž a také jeho bratr Dankwart. A také Ortwin z Met se svými vybranými muži a Rumolt, vynikající kuchmistr. Ti věrně střežili čest panen a paní.

Volker z Alzey, plný odvahy dobře chráněný. Eckewart, jejich maršálek, vybraný hrdina. Sindolt a Hunolt, tito páni mohli pečovat o radost a také o čest panen. Dobře to uměli ochránit, k tomu měli ještě mnoho reků, které nemohu všechny jmenovat.

Dankwart byl maršálkem, to byla práce toho hrdiny. Jeho synovec, králův příbuzný, byl jmenován komořím a správcem pokladu. Tím líp se mu dařilo.

Byla to velmi vznešená panna. Mnohá žena se ptala, kterého hrdinu by měla milovat. Uměla si udržet čest.

Od té doby, co křesťané...[text pokračuje]