Strana 292

mein. mir wart nie sin wille in min herze dar. siht werden im groʒe des wart der herre wol gewar. Si schrien alle seer man nert sie diz kunt. in hiez mit ehtlichen ziern Siguner ein Siguner. sin pflugen sol di wisen den ere was behant. des meler er wol gewunnen beide hwe vnde kint. Nv was er in her schilde uz er wol vallen riet. doer er dar zu hedorfte deslugan im ge rissh. er begunde mit sinnen werben konig wip. di ercern wol mit eren des schonen divndes lip. Do hiez sin wif Siguner chonden sinen man. er wolde holgcerte mit siebn viwendben kint. dro mere man so sere in ander ehwnge kint. den yrten den vn den chonden gab er ross vn gvt gote. So was man wart dehainer der nie solde sin. von art der sinen mage div edeln kunde sin. dro lader man zu dem lande dorffen holgeerte. mit dem ivngen konige swere genainen si ser. Von der holgeerte man mohte wunder sagen. Siguner vnde Siglint di mohten wol bezagen. mit gibe michel ere der rette vil in hant. des lieb. man vil der werben nv zin ritten in daz lit. Swer hundred swert degene di solden tragen ehlate. mit samt hynde vil manich schono mere. von werehe was vnintʒzeeh wan si im waren hole. vn die edelen steine die sie draten hieten in daz golde. So is mir porten wolten virchen sir ir war. den ivngen liehzen riehen des newol niht nie. der wire der hiez in roln vil managin schonen man. er einen Swiewerden ze siner sitent wol getet mann gewan. Do giezc einem ivniffter vil manech richer ehnihe. vn manech edel rit di wisen hern rehe. daz si den ivnben dienten als in was getan. si heren ehwise wile vnd iech vn maneger vrevden wan. Got man do eeii ern eine messe saneh. do lion sin von den livren vil miehel der gedranich. da si er rit werden nah ritterlicher e. mir also grozen ern daz warlich im mer mer tige. Si liefen da si fvnden gefefele manch march. in hove Siguwideo der byhet wart so ftarech. daz man erluxen horte salse vn Sal. do hohgemieten degene di heren groz lichen schal. So en wisen daz von tymben man herte nie uegen sloz. daz der lostte brecheil gein On lostten dos. et vnz wie sich man vlieʒen. Swer den palas dan von manegen rechen hort dar wart mit vlize gerant. Die wirt der last ez lazert do zoch man div march. man sich ich da edrachen vil maneger hochel starech. vil gvt edeln steine greller of daz gras. ab liebern schilbet span gen von herren daz gedehen was. So giengen fit wittert geste da mari in si zen met. vil der edelen spise si von ir mode kint. wirt wirt der aller luste des man in vil gezeh. von vromden vn den chvnden hot mari ern genlich. So wi vil si eherzvelle pflagn al den rach. vil der wunder were twe si houch. si dienen nach der gibe di mari da nahe wart. des wart mir lobe gezient al lez Sigmvndes lant. So er herbe der hiez lihen Swer den ivngen man. lant vn burge als er het e getan. sinen swert genozzen den gap vil sin hant. do hehe in div reise daz si chomm in das kant. So iv holgeerte div werte viz an den sibenden rach. Siglint div riche nach altem siten pflaeh. wech ir suns liebe retten rotte golde. si ehan des wol gebiehen daz in da livte waren holt. So irs wol sein der wunder armen da wurt. ross vn ehladier daz si liv in von der hant. sam si ehtabrie hetert niht mer deheinen rach. ich wan ir nivemande so groze miifen geplilach. Mer sahtehen ern leret sich div hahgeiste. von den richen herrn horte man wol sir. daz si den ivngen woldert er nime harrten han. der enʒerte niht her Swer ner vil wurtliche man. So ir daz mere leiden Sigmvnc vn Siglint. niht wolbe tragen chrone ir beider liehez ehint. doch wolber wesen herre fur allen den gewalt. des in den landen warhte der degen kun vnd balt. DEN HERREN nioren selten deheinn her een laie. er herre lagen mare wi ein schoniv meit. were in burgonden ze wnsche wolgetan. von der er sit vil vreden vn och arbeit gewan. So iv vmmaxen schone was vil mani chie. vn ir hoh gemvte zu der selbn stunt. an der ivnch voden se manich hele erwit. ez laden vil der geste in daz honneles liet. Swaz man der werhenden tach ir minne sich. Chrimhilt in ir sinne ir selber nie vrrtach. daz si deheinen wolde ze ernie trven han. er was ir noch vil vremde den

Nikdy jsem neměl jeho vůli ve svém srdci. Viděl, že mu vzniká velká (čest/moc). Pán si toho byl dobře vědom. Všichni křičeli velmi. Zachránil je před touto zprávou. Nařídil Sigurnovi, aby je řádně vyzdobil. Sigurnova povinnost byla vést ty, kterým čest byla po ruce. Toho dobře dosáhl, získal si jak ženu tak děti. Nyní byl ve štítu (připraven k boji), dobře věděl, jak jednat. Co k tomu potřeboval, to se mu podařilo. Začal se záměrně ucházet o královskou ženu. Ctil krásné tělo přítele. Tehdy nechal oznámit svému muži Sigurnovi. Chtěl uspořádat slavnost se sedmi přáteli. Zprávu přijali tak vážně jako jiné děti. Starším a známým dal koně a majetek. Tak nebylo nikoho, kdo by neměl být (přítomen). Ze své přirozenosti mohl být šlechtický rod. K zemi přijeli hosté na slavnost. S mladým králem přísahali společně. O slavnosti by se dalo vyprávět divy. Sigurn a Siglinda mohli dobře prokázat štědrostí velkou čest mnoha rukám. Proto mnoho lidí jelo do té země. Sto mečových bojovníků mělo nést zbroj. S nimi mnoho krásných příběhů. Z díla bylo (jasné), že mu byli věrni. A ušlechtilé kameny, které nesli ve zlatě. Když chtěli nést (něco) pro své pány. Mladého bohatého (prince) nechtěli opustit. Pán mu nařídil povolat mnoho krásných mužů. Získal jednoho švagra ke své družině. Tehdy bylo povoláno mnoho bohatých rytířů. A mnoho šlechticů jelo ukázat, že slouží mladému (princi) jak jim bylo nařízeno. Měli radostný čas a mnoho potěšení. Když byla zpívána mše k Boží cti. Byl tam velký nával lidí. Kde měl být pasován na rytíře podle rytířského práva. S tak velkou ctí, že mu věru nikdy nebylo lépe. Běželi tam, kde našli mnoho připravených koní. Na Sigmundově dvoře byl takový hluk. Že bylo slyšet dunění sálů. Vznešení bojovníci vydávali velký křik. Od kopí nikdy nebylo slyšet takové údery. Jak kopí narážela proti sobě. A jak se všichni snažili. Kdo opustil palác, slyšel od mnoha rytířů, že tam proudili s úsilím. Hostitel to nechal být, pak vedli koně. Vidělo se tam mnoho silných bojovníků. Mnoho dobrých drahokamů padalo do trávy. Ze štítů odlétaly třísky od pánů. Pak šli hosté tam, kde měli sedět. Mnoho ušlechtilých pokrmů jim bylo odňato jejich nálady. Hostitel měl všechny radosti, které se mu dostaly. Od cizinců i známých měl velkou čest. I když velmi pečovali celý den. Bylo by divu, co všechno dělali. Sloužili podle darů, které tam byly rozdány. Proto byla chválena celá Sigmundova země. Nechal mladému muži propůjčit země a hrady, jak to dělal předtím. Svým soudruhům ve zbrani dal mnoho ze své ruky. Cesta se jim líbila, že přišli do země. Slavnost trvala až do sedmého dne. Bohatá Siglinda dodržovala starý zvyk. Z lásky k synovi rozdávala rudé zlato. Mohla tak dosáhnout, že jí lidé byli nakloněni. Sotva zůstal nějaký chudák. Koně a oděvy (rozdávali) ze své ruky. Jako by neměli žít déle než den. Myslím, že nikdo nikdy neprojevil takovou štědrost. Se ctí skončila slavnost. Od bohatých pánů bylo slyšet, že chtěli mít mladého (prince) za pána. Ale on si to nepřál, dokud žil jeho otec. Zprávu přijali Sigmund a Siglinda. Jejich milované dítě nechtělo nosit korunu. Přesto chtěl být pánem nade vší mocí. Čeho se v zemích obávali ten udatný a smělý hrdina. PÁNA zřídka kdy trápila nějaká bolest. Slyšel zprávy, jak krásná dívka v Burgundsku byla stvořena k dokonalosti. Od ní později získal mnoho radosti i strasti. Její neuvěřitelná krása byla velmi proslulá. A její vznešená mysl v té době. O té se dozvědělo mnoho hrdinů v zemích Hunnů. Ať už kdo z bojovníků toužil po její lásce. Kriemhilda ve své mysli nikdy nepřiznala, že by chtěla mít někoho za milence. Byl jí stále velmi cizí ten...