
Wie sich die ding fürrer wurdent machen/
Darnach als der Spruch zu Diltzenn beschach wurdent die von zurich erst verwilgt/ vnd wie wol die sachen mit recht us gesprochen warent/ So wollissent sich vil vnfrüntlicher worten vnd wart mengerley geret/ das den eidgnon nit geniel/ vnd vorent mit beiden teilen einsidls/ By werend beider site eidgnon/ vnd were ir aller einsidls vnd gantz meynung/ das si bi dem Spruch blibent/ vnd hette deweder teil an den anndern nüt ze sprechen/ darumb söltent si sich rechts von einandern bernügen lassen nach der geswornen pünden sage/
Von dem ersten zuge den die von zurich tatent/
Jak se věci dále vyvíjely
Poté, co se konal rozhodčí výrok v Diltzenu [pravděpodobně míněno jednání v rámci curyšského konfliktu], byli Curyšští teprve [skutečně] znepokojeni, a ačkoli byly záležitosti právem rozsouzeny, přesto se ozývalo mnoho nepřátelských slov a mluvilo se o rozmanitých věcech, které se Konfederátům [Eidgenossen] nelíbily. I jeli [vyslanci] s oběma stranami do Einsiedelnu. Přitom byli přítomni Konfederáti z obou stran a bylo jejich společným a jednomyslným míněním, že obě strany mají zůstat při onom rozhodčím výroku a že žádná strana nemá vůči druhé nic dalšího požadovat. Proto se měly [obě strany] spokojit s právem a navzájem se uspokojit podle znění přísežných spolkových smluv.
O prvním vojenském tažení, které Curyšští podnikli
Stránka popisuje období po rozhodčím výroku (Spruch) v rámci tzv. Curyšské války (Zürichkrieg, 1440–1446). Zmíněný „Spruch zu Diltzenn" odkazuje na rozhodčí jednání, po němž se Curych (Zürich) cítil poškozen. Einsiedeln (klášterní město ve Schwýzu) sloužilo jako místo smírčích jednání mezi znepřátelenými stranami Konfederace. „Eidgnon" = Eidgenossen, tedy členové Švýcarské konfederace. Nadpis na konci stránky uvádí novou kapitolu o prvním vojenském tažení Curyšských, což odpovídá eskalaci konfliktu. Text vychází z kroniky Hanse Früunda, kterou Schilling zkráceně přepisoval.