
Das gemein eidgnon mit disen dingen beladen warent
Die frommen eidgnon von Stetten vnd Lendern wurdent betrachten vnd zu hertzen nemen das die sachen vnwissent denen von zurich ouch denen von Switz vnd Glarus vnd den von wol- ten machen / vnd die böser wurdent / vnd hielten me dann einen tag / zu obern vnd saltzernn / vnd machte daruff ein beredniß / vnd berachttent die denen von zurich / ouch von Switz vnd von Glarus / vnd satent beÿd teil dem nach ze gande / darinn nu die von Switz volgetent / vnd die von zurich nit / vnd verlieff sich die zit den Sumer / biß in den winter / Da vattent aber der eidgnon botten gen zurich vnd gen Switz / Vnd vetent mengerley mit jnen / Vnd darnach off vnser frowen tag der liechtmeß da kamend aber gemein eidgnon von Stetten vnd Lendern botten gen Switz für ein gemeind vnd vaten ernstlich mit jnen von ir spen vnd obern wegen Sunderß antreffen Graff heinriche vnd begerten die botten von denen von Switz einer antwurt in geschrifft das ouch beschach als haernach stat
Der von Switz antwurt
Item vnser dero von Switz antwurt statt kurtzlich vff solich meynung vnd wÿse in dem vnuergriffenlicheste Sider das vnser lieben eidgnon meynung also ist vnd ir erbern wisen botten von Stetten vnd Lendern es mit vnns redent vnd sprechent wie vnd die von zurich süllent
Že společní Konfederáti byli zatíženi těmito záležitostmi
Statečné spolky [Eidgenossen] z měst a zemí začali uvažovat a brát si k srdci, že tyto záležitosti se bez vědomí těch z Curychu, také těch ze Schwyz a Glarus, a těch z [okolí], chtěly činit, a že se věci zhoršovaly. A konali proto více než jeden sněm v Obernu [Obwalden] a Solothurnu, a sepsali na to dohodu, a zvážili [stanoviska] těch z Curychu, také ze Schwyz a z Glarus, a uložili oběma stranám, aby se toho držely. Tomu ti ze Schwyz vyhověli, ale ti z Curychu nikoli. A tak uplynul čas přes léto až do zimy. Tu opět vyslali konfederační poslové [posly] do Curychu a do Schwyz a jednali s nimi o rozličných věcech. A poté, na svátek Hromnic Panny Marie [2. února], přišli opět společní konfederační poslové z měst a zemí do Schwyz před obec [shromáždění] a jednali vážně s nimi o jejich sporech a záležitostech ohledně vrchností, zvláště se to týkalo hraběte Jindřicha, a poslové žádali od těch ze Schwyz odpověď písemně, což se také stalo, jak dále stojí psáno.
Odpověď těch ze Schwyz
Dále: naše, těch ze Schwyz, odpověď zní stručně v tomto smyslu a způsobem, co nejnezávaznějším: Poněvadž je vůlí našich milých Konfederátů taková, a jejich ctihodní a moudří poslové z měst a zemí s námi hovoří a říkají, jak [prý] ti z Curychu mají
Tato stránka popisuje diplomatická jednání mezi členy Švýcarské konfederace (Eidgenossenschaft) v kontextu Curyšské války (Zürichkrieg, 1440–1446). Konkrétně se jedná o spory mezi Curychem a Schwyzem, do nichž zasahovali společní konfederační poslové z měst a zemí. Zmíněný "Graff Heinrich" (hrabě Jindřich) je patrně hrabě Jindřich z Toggenburgu nebo spíše se jedná o spory vzniklé po vymření toggenburgského rodu (1436), které byly jednou z hlavních příčin Curyšské války. Svátek "vnser frowen tag der liechtmeß" je Hromnice (Mariä Lichtmess), slavené 2. února. Sněmy se konaly v Obernu (Obwalden) a Solothurnu (Saltzern/Solothurn). Text vychází z kroniky Hanse Früunda, kterou Schilling zkráceně přepisoval.