
mass zu pfeffikon in dem sloss worent. Vnd woerent die von zurich gefloechen vnd tatent dz man ir schonte vnd nit verbrante si woltent sich gern er geben vnd hulden. Da zoch man vff den wissen acker da die von zurich gelegen warent. Da stund man ab vnd sant amman oedung einen bru jost wenig den jungen gen pfeffikon der rett mit inen so verr das si in vssputen sich zu ergeben vnd sweren das ouch geschach Da kament die von owe vnd anderwelen ouch vnd swurent die selben sute guen gehoersam zu sind in den rechten als denen von zurich. Die von owe vnd wetz- walden zugent in das dorff pfeffikon vnd slugent sich da nider vnd verwusten vns da umb das die armen sute vast clagten. Aber die von glaris vnd glarner zugent ob dem dorff fur wolruw vns gen richtiswil da slugent si sich ouch nider vnd fundent von brot vnd was man bedorffte gnug vnd nament ouch was si fin den. Also lag man am samstag ze abend ze richtiswil vnd am montag darnach da kament die von wolruw vnd ander vns swurent ouch
Vtem die beiden insler richtiswil vnd wediswil ge hoerten bed dem orden Sant Johanns zu. Also bat Graff Guy von montfort meister desselben ordens in tütschen landen die von buch des ordens zu schonen das si ouch tatent. Doch was luten vff wediswil ma rent die meisten garbi vnd ouch das die von zurich kein gewalt noch recht daran haben soltent. Wann das die sute das guts vnd dorffer ein vnbedwarlich pri sel nach alt der richtung brieffen a—
měli v Pfäffikonu na zámku. A ti ze Curychu uprchli a žádali, aby se jich šetřilo a nic se nepálilo; chtěli se rádi vzdat a složit hold. Tehdy se táhlo na zelené pole [louku], kde Curyšští leželi [tábořili]. Tam se zastavili a poslali ammana Ödunga, jednoho [muže jménem] Bruder Jost Wenig mladšího do Pfäffikonu, který s nimi jednal tak dalece, že se rozhodli se vzdát a přísahat [věrnost], což se také stalo. Tehdy přišli i ti z Owe [Au] a z Anderwelenu [Andwil] a přísahali tytéž obce poslušnost a podřízenost v právních záležitostech, jako [dříve přísahali] těm z Curychu. Ti z Au a z Wädenswilu vtáhli do vesnice Pfäffikon a utábořili se tam a pustošili okolí, takže chudí lidé velmi naříkali. Ale ti z Glarisu a Glaronští táhli nad vesnicí přes Wollerau směrem k Richterswilu; tam se také utábořili a našli chleba a všeho, co potřebovali, dostatek, a brali také vše, co našli. Tak leželi v sobotu večer v Richterswilu a v pondělí poté přišli ti z Wollerau a další a rovněž přísahali [věrnost].
Dále: oba ostrovy Richterswil a Wädenswil patřily oba řádu svatého Jana [johanitům]. Tak prosil hrabě Guy z Montfortu, mistr [velmistr] téhož řádu v německých zemích, aby šetřili majetku řádu, což také učinili. Přesto byli lidé na Wädenswilu, kteří se chovali nejvíce nepřátelsky, a také proto, že Curyšští neměli mít žádnou moc ani právo nad tím [majetkem]. Neboť že lidé to zboží a vesnice [měli jako] neomezený majetek [svobodný statek] podle starých smírčích listin a—
Stránka popisuje události během Curyšské války (Zürichkrieg, cca 1440–1446). Konkrétně se jedná o vojenské tažení konfederátů (Bernských, Glaronských a dalších) k Curyšskému jezeru, obsazení vesnic Pfäffikon, Richterswil, Wädenswil a Wollerau. Zmíněné lokality leží na jižním a jihozápadním břehu Curyšského jezera (dnešní kanton Schwyz a Curych).
Osoby:
Řád sv. Jana (johanité): Richterswil a Wädenswil patřily johanitské komendě; proto hrabě z Montfortu žádal o jejich ochranu.
Kontext vyprávění: Schilling zde opisuje (zkráceně) kroniku Hanse Früunda, jak je uvedeno v popisu rukopisu. Text zachycuje podrobení vesnic kolem Curyšského jezera konfederačními vojsky a skládání přísah věrnosti.