
ewigen ziten an alle geuerde Item vnd als die von Switz mit denen von Sturen vnd mit denen von Owice etwas verkomen sind was die selben gewunnen oder in nomen da dero von Switz vnd von Glarus paner mit si ist im welde wie vnd was vu briefe darumb wisent dabi lassen es die vorgenanten von Switz vnd von Glarus bliben doch sullent si mit olue gein inen ve bestos tun ob si nunt ingenomen hetten das denen von zurich guticlichen wider zu geben ob aber si das nit tun wolten So mugent die von zurich si darumb furnemen nach vu beider teilen geswornen punden sag Sider si dero von Switz lantlut sind Item in diser rich tunge ist gentzlichen hindan gesetzt todschlege roup vnd brand Vnd von der geuangnen wegen So der von Sturen vnd die von wile geuangen hatten Was darumb die briefe zwuschen denen von Sturen vnd von wile vnd denen von Switz wisent dabi lassent es die von Switz ouch bliben Item ouch ist uff gesetzt vnd vorbehebt allen sundern personen So dewe dern partien zu gehorent alles zu lagen gut es sie eige oder lehen vnd darzu alle geschribnen vnd onren gut So noch vor hannden vnd vnuerendert ist das men di alles genolgen sol guetlich vnd an alle widerred vnd geuerde Item es ist ouch beret vns gewalt sami oder gerechtikeit die von zurich an dem huss wee osterwis an zurich Sewe gelegen So vnserm gnedigen herren Bruss angen von montfort meister Sant Johanns ordens zu gehoret vnd an den luten dasselbs gehebt hatten wie solich gewaltsami gewesen ist das die von zurich dauon gantz vnd gar abtretten Vnd furbas meiner mer daselbs kein gewaltsami noch ge rechtikeit haben sullent weder an dem huse noch an den luten in keinen weg Sunder sol vnnser herr der meister sin nachkomen vnd der orden das huss mit lande vnd mit luten also inn haben das denen von zurich noch von Switz entwederm teil nu oder hernach
věčné časy, bez jakéhokoli podvodu.
Dále, a jelikož Schwyzští s těmi ze Sturen [Uznach?] a s těmi z Owice [Wil?] něco dohodli – co tito dobyli nebo zabrali, kde schwyzský a glaruský prapor s nimi byl, v lese – jak a co o tom listiny svědčí, při tom nechávají to jmenovaní Schwyzští a Glaruští. Avšak mají s nimi jednat tak, aby pokud něco zabrali, co Curyšským náleží, to dobrovolně vrátili. Pokud by to však nechtěli učinit, mohou Curyšští proti nim postupovat podle znění přísežných úmluv obou stran, jelikož jsou schwyzskými zemskými lidmi.
Dále, v tomto smíru jsou zcela vyloučeny zabití, loupeže a žhářství.
A ohledně zajatců, které ti ze Sturen a ti z Wilu zajali – co o tom listiny mezi těmi ze Sturen a z Wilu a Schwyzskými svědčí, při tom to Schwyzští také nechávají.
Dále je také stanoveno a vyhrazeno všem jednotlivým osobám, které náležejí k jedné či druhé straně, veškerý ležící majetek, ať vlastní nebo lenní, a k tomu veškerý zapsaný i nezapsaný majetek, který je ještě v rukou a nezměněn – ten má být vše dobrovolně vydán, bez jakéhokoli odporu a podvodu.
Dále je také dohodnuto: moc nebo právo, které Curyšští měli na domě Wee/Osterwis [Bubikon?] u Curyšského jezera, který náleží našemu milostivému pánu Bruss Angenovi von Montfort, mistrovi řádu svatého Jana, a na tamních lidech – ať byla taková moc jakákoli, Curyšští od toho mají zcela a úplně odstoupit. A nadále nemají mít tamtéž žádnou moc ani právo, ani na domě, ani na lidech, žádným způsobem. Nýbrž náš pán mistr, jeho nástupci a řád mají dům se zemí a lidmi tak držet, aby ani Curyšským, ani Schwyzským, žádné straně, nyní ani později
Pokračování mírové smlouvy. Ustanovení o: dohodách Schwyzu s Uznach a Wil; vyloučení trestných činů (zabití, loupež, žhářství) ze smíru; zajatci; ochrana soukromého majetku obou stran; řádový dům johanitů (řád sv. Jana) u Curyšského jezera – zmíněn Bruss Angen von Montfort jako mistr řádu johanitů. Pravděpodobně jde o komturu Bubikon nebo Wädenswil.