
beroubt worden noch gantz unbekert / und über zu gesag- ten feiden. Darüber hat die Gerschafft die obgenante von zürich in puntnuss genomen / das unns nit eben ist nach der ewigen puntnuss / darinn die von zürich mit unns gewesen sind. Und haben ouch daruff die stett von zürich genant von den pünden ze stan durch feiden und einen müsen / und ob si das ze tünde nit wemeinten das si dann mit unns in recht kemend nach lut der ewigen pünden die wir an alles mittel in samen geschworen hand. Gemäch er manung und des rechte si unns ab getretten und nit gehorsam gewesen sind nach lut der pünden. Also nach der pünden sag haben wir si widergestanden mit unnser macht zu wüsen. Und meinten mit das die Gerschafft sich des angenomen Hette. Darüber sind ir landvögt und annder amptlüt mit denen von zürich über unns gezogen / und unns die unsern verbrönt beroubt und etlich erstochen und damit zum krieg gedrengt das unns leid ist und des lieber werent vertragen gewesen. Darumb bitten wir uwer fürstlich gnad / als einen bestätener der warheit ob yeman unns von uwern gnaden verunglimpffen wolt / als wir ouch besorgen ist / das ir das nit gloubent / und unns für un- schuldig habent wann wir wider das heilig rich / mit gotem hand und meiner mer tün wellent. Wo wir dann das unns uwer fürstlich gnad können oder mögen verdienen wellen wir in allen üren gern tün. Datum zu nürem an dem vierden tage gulij anno �765. xliij°
Von dem anndern krieg und was gemein eidgnon sürrer handletent und tatent
vypleněni [oloupeni] a vůbec neobráceni [nenapraveni], a navzdory řečeným nepřátelstvím. Na to panstvo [hraběcí rod] přijalo výše jmenované Curyšské do spolku [smlouvy], což nám není po právu podle věčného spolku, v němž Curyšští s námi byli. A také na to vyzvali města Curychu jménem, aby od spolků [Bündů] odstoupili, skrze nepřátelství a nátlak, a pokud by to neměli v úmyslu učinit, aby se pak s námi soudili [podrobili se právnímu řízení] podle znění věčných spolků, které jsme si bez jakéhokoli prostředníka vzájemně přísahali. Přes jeho napomínání a [nabídku] práva se nám vyhnuli a nebyli poslušni podle znění spolků. Tak podle znění spolků jsme se jim postavili na odpor s naší vojenskou mocí, jak bylo třeba. A domnívali jsme se, že se panstvo [hraběcí rod] toho ujalo. Na to jejich zemští fojtové a jiní úředníci s Curyšskými proti nám vytáhli, a naše [lidi a majetek] nám vypálili, oloupili a některé pobili, a tím nás k válce donutili, což nám je líto a raději bychom toho byli ušetřeni. Proto prosíme Vaši knížecí milost jako ochránce pravdy, kdyby nás někdo u Vaší milosti chtěl pomluvit – čehož se také obáváme –, abyste tomu nevěřili a považovali nás za nevinné, neboť my proti Svaté říši s dobrým úmyslem nikdy více činit nechceme. Kde bychom pak Vaší knížecí milosti mohli nebo dovedli posloužit, chceme to ve všem rádi učinit. Dáno v Norimberku čtvrtého dne července roku [14]43.
O druhé válce a co společní Eidgenossen [Konfederáti] dále jednali a činili
Tato strana obsahuje závěr dopisu (suplikace) adresovaného knížeti Svaté říše římské – patrně králi Fridrichu III. – z Norimberku, datovaného 4. července 1443. Pisatelé (zřejmě zástupci švýcarských konfederátů, resp. Bernu a spojenců) si stěžují na jednání Curychu a jeho spojenectví s "Gerschafft" (panstvem, tj. habsburským rodem / rakouskými Habsburky). Odkazují na porušení "ewige Bünde" (věčných spolků), tedy základních smluv Švýcarské konfederace, ze strany Curychu. Zmíněné události spadají do Curyšské války (Alter Zürichkrieg, 1440–1446), kdy Curych pod vedením purkmistra Rudolfa Stüssiho vstoupil do spojenectví s Habsburky proti ostatním konfederátům. Dopis prosí knížete, aby nepřijímal pomluvy proti konfederátům a uznal jejich nevinu. Následuje nadpis nové kapitoly: "O druhé válce a co společní Eidgenossen dále jednali a činili."