Originál
Transkripce (de-old)
Am dornstag vor santt marien magdalenen tag des vorgenanten jars / zugent die eidgnos us mit iren panern / Namlich lutzern / vre Switz vnderwalden / vng vnd Glarus / Als das von inen angesehen was / Vnd zugent die von Switz den nechsten in den wen gen feyenbach / vnd machte da ir ordnungen · da wusten kument die von Glarus enes vnd ander eidgnon / das si am donrentag frü gen hedingen im feyen ampt zu samen kumen / vnd
Překlad (cs)
Ve čtvrtek před svátkem svaté Marie Magdalény výše uvedeného roku vytáhli Konfederáti [Eidgenossen] se svými praporci, jmenovitě Lucern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug a Glarus, jak byli mezi sebou ujednali. A ti ze Schwyzu táhli přímo cestou směrem k Feienbachu a utvořili tam své šiky. Přitom dali vědět těm z Glarusu a ostatním Konfederátům, aby se ve čtvrtek brzy ráno sešli v Hedingenu v úřadu Feien [Freiamt]. A
Glosář
- dornstag
- čtvrtek (Donnerstag)
- santt marien magdalenen tag
- svátek sv. Marie Magdalény, 22. července
- eidgnos(sen)
- Konfederáti, členové Švýcarské konfederace (Eidgenossenschaft)
- panern
- praporce, korouhve (Banner)
- lutzern
- Lucern (Luzern), švýcarský kanton
- vre
- Uri, švýcarský kanton
- Switz
- Schwyz, švýcarský kanton
- vnderwalden
- Unterwalden, švýcarský kanton (dnes Obwalden a Nidwalden)
- vng
- Zug, švýcarský kanton
- Glarus
- Glarus, švýcarský kanton
- angesehen
- ujednáno, rozhodnuto (beschlossen)
- den nechsten
- přímo, nejkratší cestou (den nächsten Weg)
- wen
- cesta, stezka (Weg)
- feyenbach
- Feienbach, místo ve Freiamtu (dnešní kanton Aargau/Curych)
- ordnungen
- šiky, bojové formace (Ordnungen)
- hedingen
- Hedingen, obec v dnešním kantonu Curych
- feyen ampt
- Freiamt, správní obvod (Amt) v oblasti dnešního kantonu Aargau/Curych
Kontext stránky
Stránka popisuje vojenský pochod švýcarských Konfederátů (Eidgenossen) před svátkem sv. Marie Magdalény (22. července). Jmenované kantony – Lucern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug a Glarus – patří k jádru Staré konfederace. Místa Feienbach (Feienbach/Freiamt) a Hedingen leží v dnešním kantonu Curych/Aargau a souvisejí s operacemi během Curyšské války (Zürichkrieg, 1440–1446). Iluminace zobrazuje dvě formace ozbrojených pěšáků s kopími (pikenýry), přičemž na praporech jsou rozpoznatelné znaky Uru (býčí hlava), Bernu (medvěd) a dalších kantonů. Text vychází z kroniky Hanse Früunda, kterou Schilling zkráceně přepisoval.