bbb/bbb-Mss-hh-I0002/bbb-Mss-hh-I0002_164.jp2

kniven unden und oben als entwichen an si. Also das die von murss und die herschaft in der matten ein schantalche flucht angiengss nammen und sich gein der statt zu richtent. Da ilt man men behend nach durch die matte oder einer durch das wasser der annder über die brucken Und entran einer hin der ander har etlich bi der ble nider in die lindmag etlich oben us wider das ried in den dorn hin und zu letris werlin in da man si in die statt zoch. Da ilt man men stell durch die vorstatt nach und flug si darnider und verborgen sich ouch in den hüsern darhine re mit erstochen wurdent. Und wart men als angstes nach gelt das der eidgnon knecht mit men zum tor und durch die grendel hin in kamrent und da wart ouch dero von murss und der vienden aller meist erslagen. Und man sol mwchs glouben hetten die puren und der huff in dem mögen hin in sin komen man hette men die statt miteinanden an gewunnen nach dem grossen schrecken und der flucht die in si komen was. Da slugent si von grossen engsten das tor zu und liessen off die muren Und schussen und wurfen gar engstlichen herus. Also ving man an plundern und nirgent die viend uss wa si die funden und trügents harüs in den puren. nebent sant Jaqup das wart allen tag bis an abend die grössent die hauptlüte die vor statt anfrossen und brönnen. Ouch brant man ze stund alt stüren nieden wieolken und anders was umb wuch stünd ouch widor bletzperg da man vorhin ouch gebrönt hat. Man tet men ouch als not das si mit dem vech ab dem die weide mit hin in komen mochten und das kleip ouch alles den eidgnon. Und das was etwie menig hundert houpt gehürntes vechs und darzü menig hengest gelt und anders das si bi inen hatten das alles brüderlich geklünget und geteilt ward. Und gewunnen ouch etwie menig venuli und sunderlich der statt venuli bleip ouch da. Also hatten es die fromen eidgnon miteinanden die vorhin ouch einandern nie

zdola i shora prchali [nepřátelé] před nimi. Tak že ti z Murten a panstvo na louce [in der Matte] dali se na hanebný útěk a zamířili ke městu. Tu se za nimi lidé rychle hnali přes louku, jedni přes vodu, druzí přes most. A unikali jedni sem, druzí tam, někteří u blejchárny [Bleiche] dolů do Lindmagy [řeka], někteří nahoru ven k rákosí, do trní a k Letris-Werlinu, odkud je vtáhli do města. Tu se lidé tiše hnali předměstím za nimi a sráželi je k zemi; a [nepřátelé] se také skrývali v domech, kde byli probodeni. A lidé byli tak plni úzkosti a dychtivi [kořisti], že konfederační vojáci vnikli s nimi branou a přes zábrany [Grendel] dovnitř, a tam bylo také z těch z Murten a z nepřátel nejvíce pobito. A mělo by se věřit, že kdyby sedláci a hlavní voj byli mohli vniknout dovnitř, byli by město spolu dobyli, po tom velkém zděšení a útěku, který je zachvátil. Tu z velké úzkosti zavřeli bránu a obsadili hradby, a stříleli a házeli ven velmi úzkostlivě. Tak se začalo plundrovat a všude, kde nepřátele našli, zabíjeli je a vynášeli ven k sedlákům. Vedle svatého Jakuba to trvalo celý den až do večera; velcí hejtmani nechali předměstí vyžrat [vyplenit] a vypálit. Také hned zapálili staré Stüren [Steuren], dolní Wielolken [Wieolken] a jiné, co stálo kolem, a rovněž znovu Bletzperg [Bletschberg], kde se již předtím pálilo. Lidem se také podařilo zabránit tomu, aby [nepřátelé] mohli dobytek z pastvin dovést dovnitř, a ten všechen zůstal konfederátům. A bylo to několik set kusů rohatého dobytka a k tomu mnoho hřebců, peněz a jiného, co měli u sebe; to vše bylo bratrsky shromážděno a rozděleno. A získali také několik praporečků [korouhviček], a zvláště městský praporec tam také zůstal. Tak to zařídili stateční konfederáti společně, kteří předtím také nikdy jeden druhému