7 / 58

Originál

7
Kolečkem zvětšíte · Dvojklik = 3×
100%

Transkripce (la)

Incipit liber curarum et infirmitatum ecorum.

Cum inter cetera animalia a summo rerum opifice condita creata usui humani generis in moderacione subiecta nullum animal sit equo nobilius eo quod per ipsum principes magnates et milites a minoribus separantur. Et quod nisi ipso mediante dominium inter paucos alios discerni non possit. Ideo ad commoditatem illorum qui equos assidue coactuntur ipsorumque specialiter qui ad honorem militare et bellorum assiduis pluritatibus nobiliori animo delectantur. Quedam de ipso equo unius opinionis meam et mei ingenii pravitatem disposui compilare non quod omnia possim ea que eidem equo vel suo generi pertinent siliciter indagare. Set more intenti eo ordine sin quod expertus sum. Ego e iordanus ruffus de calabria miles in marescalla quondam domini imperatoris federici secundi sacre memorie nicolende diligencia addicens se de omnibus communis iuratus demonstrando rogatu cuiusdam amicissimi huius opinio delectacio infra scripta omnia cum diligencia scribere curavi. Unde dicendum est primo de creatione et nativitate equi. Secundo de domatione et captione ipsius. Tercio de custodia et doctrina. Quarto de cognitione pulcritudinis corporis membrorum et factionum illius. Quinto de infirmitatibus eidem tam naturalibus quam accidentalibus. Sexto de medicinis et remediis atque partibus contra infirmitates predictas.

De generatione et nativitate equi.

Primum sibi de generatione et nativitate equorum prescribendo dico quod equus primo de gingno et stallone studiose debet eligi et custodiri assidue quia vel nichil vel ab aliquo equitatus vel minori labore vel iequestatione equa potest. Primo ad satisfactionem suam et maiorem commoditatem stallo gignuat equum ea quod quiescit et minori labore et commoditate cooperit. Naturalem magis et corpulenci semina emittit et ex inde minori equus et grossior et venustior magis gignetur. Et sciendum est quod equus tali tempore de gingno quod nascat miltare hybare tempore congruenti cum sufficientem equa mater pascente lac suo nato satis prebere opportunum. Et hoc est non ante aprile intrat. Nam si equus a sua nativitate in nutri ea assidue in maxima lactis copia et herbarum et carnes sunt satis duriores omnis corporis et membra et grandiosa.

Pregnatur ...

Překlad (cs)

Začíná kniha o léčení a nemocech koní.

Jelikož mezi ostatními živočichy, jež byli stvořeni a vytvořeni nejvyšším tvůrcem věcí k užitku lidského rodu a podřízeni jeho správě, žádné zvíře není ušlechtilejší než kůň — neboť skrze něj se knížata, velmoži a rytíři odlišují od nižších — a jelikož bez jeho prostřednictví by panství mezi několika málo jinými nemohlo být rozeznáno, proto k pohodlí těch, kteří s koňmi neustále zacházejí, a zvláště těch, kteří se s ušlechtilejší myslí oddávají cti rytířského stavu a ustavičným válečným podnikům, rozhodl jsem se sestavit některé poznatky o tomto koni, dle svého názoru a dle slabosti svého nadání — nikoli proto, že bych mohl vyzkoumat vše, co se týká téhož koně nebo jeho rodu, nýbrž dle způsobu zkušeného, v tom pořadí, v jakém jsem to sám poznal.

Já, Giordano Ruffo z Kalábrie, rytíř v maršálství [stáji] zesnulého pána císaře Fridricha Druhého, blažené paměti, s pečlivou snahou se věnující tomu, aby o všech společných [věcech] přísežně podal výklad, na žádost jistého nejbližšího přítele, jemuž tento názor a potěšení [z díla] náleží, vše níže psané jsem se s pečlivostí postaral zapsat.

Proto je třeba pojednati: za prvé o plození a zrození koně; za druhé o zkrocení a chycení téhož; za třetí o péči a výcviku; za čtvrté o poznání krásy těla, údů a stavby jeho; za páté o nemocech, jak přirozených, tak náhodných; za šesté o lécích a prostředcích i částech [těla] proti řečeným nemocem.

O plození a zrození koně.

Nejprve, když si předsevzal psáti o plození a zrození koní, pravím, že kůň má být nejprve pečlivě vybrán z hřebce a plemenného koně a neustále střežen, protože klisna nemůže [dobře plodit], je-li jezdcem zatěžována nebo vystavena námaze či jízdě. Předně, ke svému uspokojení a většímu pohodlí, ať hřebec plodí koně ze stáje [tj. v klidu stáje], neboť odpočívá a s menší námahou a pohodlím připouští. Přirozenější a silnější semeno vydává, a z toho se rodí kůň menší [co do vad], tlustší a krásnější. A je třeba vědět, že kůň má být zplozen v takovém čase, aby se narodil v období vhodném pro vojenskou službu i zimování, kdy klisna-matka, pasoucí se, může svému mláděti poskytnout dostatek mléka. A to nemá být dříve než v dubnu. Neboť je-li kůň od svého narození neustále vyživován hojností mléka a bylin, pak i maso je dostatečně tvrdé a celé tělo i údy jsou mohutné a statné.

Březost ...

Glosář

marescalla
Maršálství — dvorský úřad zodpovědný za koně a stáje; maršálek (marescalcus) byl správce koní, často i kovář.
stallo / stallone
Plemenný hřebec; též stáj (stallum). V kontextu textu označuje hřebce používaného k plemenitbě.
gingno / gignere
Plodit, rodit — latinské sloveso „gignere" (zde ve vulgární formě „gingno" = plemenný hřebec / akt plození).
domatione
Zkrocení, ochočení — od lat. „domare" (krotit).
factionum
Stavba, utváření (těla) — od lat. „factio" ve smyslu tělesné konstituce.
equa
Klisna — lat. „equa", samice koně.
principes, magnates, milites
Knížata, velmoži, rytíři — tři stupně středověké aristokracie, jimž byl kůň nezbytný.
Federicus Secundus
Fridrich II. Štaufský (1194–1250), císař Svaté říše římské a král Sicílie, známý mecenáš věd a autor spisu „De arte venandi cum avibus".
sacre memorie
Blažené/svaté paměti — ustálený přídomek pro zesnulého panovníka.
pregnatur
Březost — stav klisny nesoucí plod; nadpis další kapitoly (text pokračuje na dalším foliu).

Kontext stránky

Toto je folio 1r rukopisu — úvodní strana díla. Obsahuje:

  1. Rubriku (červený nadpis): „Incipit liber curarum et infirmitatum ecorum" — začátek knihy.
  2. Autorovu identifikaci: Giordano Ruffo z Kalábrie se představuje jako „miles in marescalla" (rytíř v maršálství/stáji) císaře Fridricha II. Štaufského (†1250), jehož označuje jako „sacre memorie" (blažené paměti). Dílo vzniklo na žádost blízkého přítele.
  3. Osnovu díla v šesti bodech: plození, zkrocení, péče, poznání krásy, nemoci, léky.
  4. První kapitolu „De generatione et nativitate equi" — o plození koní, kde Ruffo radí, aby hřebec připouštěl v klidu stáje a aby se hříbě narodilo na jaře (nejdříve v dubnu), kdy je dostatek mléka a pastvy.
  5. Vlastnické razítko dole: „Huzard de l'Institut" — Jean-Baptiste Huzard (1755–1838), francouzský veterinář a člen Institutu de France, bývalý majitel rukopisu.
24. 04. 2026 08:50 · ab07049