12

equi salubrius quod uadat quater fletoromouetur in anno a uena colli asuecta uidelicet in iiii equi semel. in estate semel. in autupno semel. in hyeme semel. sufficientur cum equali uice minuatur. Sciendum est quod equus bene et diligenter custodiatur sicut super enarratum est non ut queurit moderate equi tatur in sua iuture et bonitate ut in pluribus dei spacium per annos ualido preseruat. De doctrina equi.

De doctrina equi ita dico subsequenter. in principio doctrine uel equi mox germanus uestras frenum debile et leue quod possit inueniri. et cum eidem imponatur frenum. morsus freni aliquantulum melli uel alio dulcis liquoris aliscientur pungatur. frenum dixi fore leue et debile. quod quanto in principio minus ipsit iore eidem tanto in antea suauius et acceptabilius ipsi tinebit. de melle uel aliquo dulci primo in more sui dici potui. cum gustata dulcedine aliscientur libenter iterato recipiat. Postquam uero frenum sui difficultate recepit bite et illic per aliquot dies mane et sero ab manu ducatur. donec baptimo doctorem sequatur. Dein sui strepitu et tumultu sui sella et sui calcaribus suauiter et leui cum possit equitetur. et paulisper primo passu ducatur. euidem a dex tris et sinistris sepi uoluendo. quandam urga ipsum percutiendo de center. et si expedierit aliquot ancedat pedes. Die dein est super. summo mane uel summo diluculo usque ab media tercia per loca plana et non aspera donec equitator cum equipe placet sui doctore aducat et secretato. Cum uero spacio unius mensis uel dea colit equitauerit sella eidem imponatur sui tumultu et strepitu. et dein cum sella equitetur usque recens equi apparet iequauerit. scilicet hyemalis. Sciatur dum cum positis equus suaue ascendit. cum non remoueat donec sibi primos aptetur ut queurit. quod ex rude usum assumit ob omnes equitantis. Post hoc autem frigido equi accedente modo uel manicem equum docere ornandi podem colit imitetur. uidelicet quod exitator faciat ipsum per ma gelias uel enatas campestria moderate tractare. ut dein est summo mane ipsum magis a dextris cum a sinistris frequenter reuoluendo prius habrenato dextra freni per unum pollicem ex ciuiulis. i. debet esse alia cursiore existente. eo quod equi est naturaliter primiori a sinistris sibi frenum forcia immutando prius si indit expedire. ut puelle facili teneantur.

pro zdraví koně, aby byl čtyřikrát ročně pouštěn žilou z obvyklé žíly na krku, totiž na jaře jednou, v létě jednou, na podzim jednou, v zimě jednou, dostatečně a rovnoměrně ať je mu krev pouštěna. Je třeba vědět, že kůň dobře a pečlivě opatrovaný, jak bylo výše popsáno, pokud je přiměřeně jezdcem řízen, ve své síle a dobrotě po mnoho let Božích zachován bude.

O výcviku koně.

O výcviku koně takto dále říkám: Na počátku výcviku koně ihned vašimi [rukama] uzdu slabou a lehkou, jakou lze nalézt, a když se mu uzda nasadí, udidlo uzdy ať je poněkud medem nebo jinou sladkou tekutinou potřeno a navlhčeno. Uzdu jsem řekl, že má být lehká a slabá, neboť čím méně na počátku [koně] v tlamě tlačí, tím později příjemněji a přijatelněji ji bude držet. O medu nebo něčem sladkém na počátku podle svého zvyku mohu říci, že okusiv sladkost, ochotně opakovaně [uzdu] přijme. Poté, co uzdu bez obtíží přijal, ať je po několik dní ráno i večer za ruku voděn, dokud při křtu [prvním výcviku] cvičitele nenásleduje. Pak bez hluku a zmatku, se sedlem a s ostruhami jemně a lehce, pokud je to možné, ať je jezdcem řízen, a nejprve pomalu krokem veden, přitom zprava a zleva často otáčen, holí ho přiměřeně pobízeje; a pokud je třeba, ať někdo kráčí před ním. Dále pak ráno časně nebo za úsvitu až do půl dopoledne po rovných místech a ne drsných, dokud jezdec s koněm dle libosti s cvičitelem přijede a odpočine. Když pak po dobu jednoho měsíce nebo déle jezdil, sedlo ať mu je nasazeno s hlukem a rachotem, a pak se sedlem ať je jezdcem řízen, dokud se nezdá, že kůň si zvykl, totiž [do] zimního [období]. Ať se ví, že když kůň jemně vystupuje, ať není odstraněn [z výcviku], dokud si nezvykne na první [úkony], aby se naučil, neboť ze surového [stavu] zvyk přijímá ode všech jezdců. Poté, když nastane chladné počasí, způsobem či cvičením koně učit ozdobný krok ať napodobuje, totiž aby jezdec ho vedl po loukách nebo rovinách umírněně, a pak ráno časně ho více zprava i zleva často otáčel, přidržuje pravou [otěž] uzdy o jeden palec z kroužků, tj. má být jedna [otěž] kratší, protože kůň je přirozeně silnější na levou stranu, uzdu silou měně, dříve pokud se to zdá vhodné, aby [otěže] snadno byly drženy.