19 / 58

Originál

19
Kolečkem zvětšíte · Dvojklik = 3×
100%

Transkripce (la)

infirmitas Accidentalis est que uimus appellatur uulgariter. incipiens i equi pectore. uel inter coxas dea testiculos. denum ad crura descendit. et exinde in flaciones adducens. crura tumescalit crebris uulnibus perforando. Hec uerum ex malis creatis humoribus calidis superfluis longo tempore simul conuactis. et per modicum excursio. ad quantam grandulam qua habet equi sigillum sit uniusque. Malis partem pectovis si non inter coxas dea testiculos propter aliquem dolorem ac acidentalem euenientes. cum communi ibant undique spiritu et humoribus. cum omnes simile appetunt sibi simile ualent. cum cursio de humore humoribus ad do locum illa grandula premescit et demore et exinde tumet pectus et crura. et cruribus postmodum tumescatis prae autem uel postionem oportet humores sit carnes et corium uipere i cruribus facientes. uias et forami na plumma ad putredinem emittendi exerent cum ubi decretibus inueniuntur putreos totam humiditatem corporis uel humore emittere cogit per crurum uel nera plisbata uno. humore assidue more solito alium prosequere curat. — remedium contra

Contra infirmitatem istius predicti curam et medicinas agnitam docebo. qui cum incidebitur i equi pectore uel i coxis iuxta testiculos grandule qua postea tumescit uel plus solito agnitam stati equus de osinata ueni col li iuxta caput et ossiciens uento utriusque parte pectoris uel coram usque ad di bilitatem corporis minuantur ut euacuetur humore superflui odear et dein ponatur odelectos secretos i pectore uel i coxis humoribus assidue otrahentes per agninam et crebras euagrationes serunum alias erecior parui quam ad dolore grandule et humoribus genusio que per loca dolentia ossiunt ispo et humores. signa loci serunum humores nocet dolet et paruis seruolibus agitans solito more. per atmitatione seracium. humores ibunt ocurris ita quod exprim et grandula premittendo humores potest mi non habuit amena ra descendere. nec tumescationes adducet ut superius enarrauimus. Sciendum tamen est quod seruones agitari non debet in duorum dierum spacium uisitat poltra uo mane et sero itum cotidie agitentur. quod uno inuenies quasi unius sanguinem equo prius parum non modicum equitando. denum equum non cesset die quolibet sanguem. Cauendum est autem ne crebis comedatur ni se nu. imo de aliis parum comedat et solummodo per nuribus assumentis. qui crebis et senum et de aliis abundare cuiusque humores sine pocu humectaret. si non per quiete i nocte i locis frigidis currendo. Si uo grandula illa uel uimus per seruonem et diminutionem sanguinis uel preter

Překlad (cs)

Náhodná [nemoc] je ta, která se lidově nazývá „vimus" [červ/otok]. Začíná na koňské hrudi nebo mezi stehny u varlat. Poté sestupuje k holením a odtud otok přivádí. Holeně otékají a četnými ranami se proděravují. Toto vskutku ze špatně vytvořených horkých nadbytečných šťáv dlouhou dobu společně nahromaděných. A skrze malý výtok. K oné žláze, kterou má kůň jako pečeť, je obojí. Špatná část hrudi, pokud ne mezi stehny u varlat, kvůli nějaké bolesti a náhodné příhodě. Když společně proudí odevšad duchem a šťávami. Neboť všechny podobné vyhledávají sobě podobné. Když tok šťávy ke šťávám na ono místo, ona žláza otéká a poté a odtud otéká hruď a holeně. A když holeně poté otekly, před tím nebo po tom je třeba šťávy, maso a kůži zmijí na holení činící. Cesty a otvory mnohé k hnisu vypouštění otevřít, když kde se usazeniny nacházejí, hniloba veškerou vlhkost těla či šťávu vypouštět nutí skrze holeně či rány zalepené jednou. Šťáva neustále obvyklým způsobem jinou pronásledovat léčí. — Lék proti

Proti této výše řečené nemoci léčbu a léky poznané naučím. Když se objeví na koňské hrudi nebo na stehnech u varlat žláza, která poté otéká nebo více než obvykle poznaná, ihned kůň z žíly na kr- ku u hlavy a na obou stranách hrudi nebo vpředu až do oslabení těla ať je puštěn žilou, aby se vyprázdnily nadbytečné šťávy, a poté ať se položí tajné [obklady] na hruď nebo na stehna, šťávy neustále vytahující skrze jehněčí [kůži] a časté škrábání, jinak menší než k bolesti žlázy a šťávám, které skrze bolestivá místa působí samotné a šťávy. Znamení místa, šťávy škodí, bolí a malými služebníky pohybujíce obvyklým způsobem. Skrze oslabení séra. Šťávy půjdou vstříc tak, že vytlačením a žlázu předcházením šťávy mohou, aby neměly příjemnou cestu sestupovat. Ani otoky nepřivede, jak jsme výše vyložili. Je třeba vědět však, že služebníci nemají být uváděni v pohyb po dobu dvou dnů, navštěvuje poté ráno i večer denně ať jsou uváděni v pohyb. Neboť jednoho nalezneš jako jednoho krev koni dříve trochu ne málo jezdíce. Poté kůň ať nepřestane každý den krvácet. Je třeba se vyvarovat však, aby nejedl obilí ani se- no. Spíše z jiného málo ať jí a pouze skrze výživné [krmivo] přijímaje. Neboť obilí a seno a z jiného hojnost jakýchkoli šťáv bez nápoje by zvlhčovalo. Pokud ne skrze klid v noci na chladných místech běháním. Pokud ona žláza či vimus skrze sérum a zmenšení krve či kromě

Glosář

vimus
Lidový název pro chronický lymfatický otok (lymfangitidu) koní, doslova 'červ'
humores
Šťávy/tekutiny – základní koncept humorální medicíny (krev, hlen, žlutá a černá žluč)
grandula
Žláza – zduřelá lymfatická uzlina
seruones/seracium
Sérum – tekutina/krevní sérum používané v léčbě
minuantur
Ať je puštěn žilou – flebotomie, pouštění krve
euagrationes
Škrábání/scarifikace – chirurgický zákrok k odvádění šťáv

Kontext stránky

Stránka popisuje nemoc zvanou 'vimus' (lidový název pro chronický lymfatický otok/lymfangitidu koní), která začíná na hrudi nebo mezi stehny a sestupuje k holením, kde způsobuje otoky a vředy. Léčba zahrnuje pouštění žilou (flebotomii) z krční žíly a z obou stran hrudi, aplikaci obkladů vytahujících šťávy, omezení krmení (zákaz obilí a sena) a pravidelný pohyb. Text odráží humorální teorii středověké medicíny – nemoc je způsobena nahromaděním horkých nadbytečných šťáv (humores).

24. 04. 2026 08:50 · ab07049