22

2 gumis unap bu tritis. adide nali stere equinu rece misti cu cen. ul creta2 aceto formiis cognatiu. Et no q pace medicine ad sanguine restringendo usque ad triu die ul seclim non debi a mulne removeri. a dius curet multi sie de verme supe omnect. pt de setone comestione a equitanee a loco frigido quibus nullo mo contar. de strangulionibus ¶ Sunt alte glandule ecu capur cuilibs equi existentes. aliq sub gutture eq iacet q istlantur ul accidentaliter augmentantur pp humores capitis eq frigida ti adeas glandulas de capite descendentes ex grossitie ul istlanoe quay vui guttur istlat a ita obstinguir meatus gutturis uni equi. p ur ouenir ux porit expirare a a male bibit a comedit. a h egritudo ulgariter strangulto nuncup punir. ¶ Contra morbu strangultionis tale medicinam suppono. q ill glandule qq prediri crescentibus ul pb soluto augmentatio. statu setones decentes sb eq gutire iponantur. preterea i equi capite lanea coopertorio unguedo qm pli mii totu guttur butiro a spalit i loco strangultionis p optime sino loco calido contino assidone. Si no glandule ille p exagutiaoem seremu frequenter p ouenire no decrescat. ad med verme penite exirpentur a extene radice de multu strangultionis curet velto multi verme. q podiu ul cu pulvere resel galis posset ille glandule exirpari ul destrui mo supe enarrato. Scieno e est q pulvis reselgaris i quacu icisoe carniu ul ruptu suppositus fuir moderate a decet convovit a destruir velto igo. i apponite reselgari diligeo adhibeat cautela. qin si imodare sit appositu reselgari i mo dare a mirabiliter carnes convovit. de vivolis ¶ Sunt a alte glandule q iacet it collu a caput eq undeli sbuiq pre mani festaq q siti augmentatur ex enunacia capitis itinetu. meatus equi guttio taliter coharctantes q mechil pacies por comedere ul potare. si a expirare. i ta q ni inveniant istlantur claudit peius. aranas guttio pacies cognit se pievere i tui a inu caput pendicao ibide q ux ac aliquiqin enguir illo cap. q vivule ulgariter appellantur. ¶ Contra vivulas supescas talem pheo medicinam q ionnen cu uteri an dee tumefieri subito veluo ovia ul apli siu min seno satis calido cuspideo sindit recoquetur ul lacera accura p logiu sindit seditur. aut q melius e mo experto supe de verme penite exirpentur ta ex una pre qin ex altera si utrobi e expedire. Et exirpatis extinus multa vivulaq velun de verme supe diri usque ad osolidatione carniu medicetur. de dolore ex superflu sanguine ¶ Est a alia egritudo q it corpus equi accidentaliter guiar duces iter

2 gumy jedné [části] rozetřené. Přidej přirozeně koňský trus čerstvý smíšený s cen- nebo křídou s octem silně smíšenou. A vězte, že po léku k zastavení krve až do třetího dne nebo déle se nemá od rány odstraňovat. A dlouho se léčí mnoho tak o červu výše vše. Poté o setonu, stravování a ježdění a chladném místě, kterými nijak se nestýká. O strangulionech [zduření hrdla] ¶ Jsou jiné žlázy na hlavě kteréhokoli koně existující. Některé pod hrdlem koně leží, které se otékají nebo náhodně zvětšují pro šťávy hlavy koně nachla- zené k oněm žlázám z hlavy sestupující z hrubosti nebo otoku, jejichž rány hrdlo otékají a tak ucpávají průchody hrdla jednoho koně. Takže se stane, že sotva může dýchat a špatně pije a jí. A tato nemoc lidově strangulto [angína] se nazý- vá. ¶ Proti nemoci strangultionis [angíny] takový lék navrhuji. Že ony žlázy které předtím rostoucí nebo z rozpuštěného zvětšení. Ihned setony vhodné pod hrdlem koně se přiloží. Kromě toho na hlavě koně vlněnou pokrývkou mast, neboť nej- více celé hrdlo máslem a spalit na místě angíny co nejlépe, bez místa teplého stálého neustále. Pokud žlázy ony zvětšováním často se stane, že neklesají. K léku červa zcela se vytrhnou a zevnitř kořen z mnoha angíny se léčí nebo mnoho červů. Že potom nebo s práškem real- garu by mohly ony žlázy být vytrženy nebo zničeny způsobem výše popsaným. Vědět je třeba, že prášek realgaru v jakémkoli řezu masa nebo roztržení přiložený byl mírně a jak se sluší, rozežírá a ničí nebo tak. A při přikládání realgaru pečlivost ať se zachová opatrnost. Neboť pokud nemírně je přiložen realgar, tak žere a podivuhodně maso rozežírá. O vivulách [mandlích] ¶ Jsou i jiné žlázy, které leží na krku a hlavě koně, vezmi, pod oběma zjevně které se zvětšují z nachlazení hlavy stále. Průchody hrdla koně takovým způsobem zužující, že nic pacient nemůže jíst nebo pít. Ani dýchat. Tak že pokud se nenaleznou, otékají, zavírají hůře. Žáby hrdla pacient pozná se podívat dovnitř a dolů hlavu svěsit tamtéž, že sotva něco polkne onou hlavu. Které vivuly [mandle] lidově se nazývají. ¶ Proti vivulám výše popsaným takový předkládám lék, že kdykoli s dělohou [?] ony se otékají náhle nebo vejce nebo přiloží svůj menší [nůž] dosti teplý špičatý rozřízne, znovu se vaří nebo ránu pečlivě po délce rozřízne, řeže se. Nebo co lepší je způsobem osvědčeným výše o červu zcela se vytrhnou jak z jedné strany, tak z druhé, pokud na obou je třeba. A po vytržení zevnitř mnoho vivul nebo jako o červu výše řečeno až do zhojení masa se léčí. O bolesti z přebytečné krve ¶ Je i jiná nemoc, která v těle koně náhodně se objevuje, vedouce cestu