26

ponantur. nolunt si steterit equs cubiculare ul stantem. qm crassiona opifice lapidu rotundor pedes a crura assidue sit i motu. un ex assiduo motu uini cruriu pigri p humores ibide ocursu sua expellunt grauedine. ita q sup lapidib assidone pmar petro. eode pano lineo asq insusso pmur cooperto. cauendo oib q no comedat n bibat n a sole ullom pinguir. a cura matar doni ad sta tu pstinu redigatur. Et no q poca infirmitas ul infurio no noc equis t munembis imo pdest. qm ob li p humores ocursos ad crura ribue i crossi tur. si tum aliqui pericuales dee infirmitati solet ali absuemre. medh cu creto i aqua d creto i petris latus calito poto et aligando. primos equi pe dib quatuor desferatis. n no orteo adlibitui comedere. d pulsino de boso

X.j.j. ¶ Est alia infirmitas accidentalis eq enemos dca pulmonee aspirationis pulmonis intrinseca p qua opilatos equi uix emittit por flatus pur dec. et fir eiue q qaz natrir omnia 2 magna sustato a creba pulsano ultor q d leni accir pigrit equo ex ipositi laboris bone iunctu qsimtante equi pulmonis i parte pulmonis opilar alia arca pulmone ex calefactione pi guedinis liquefacere. q egnaro ulgarit pulsiu appellat. ¶ Contra hoc infir mitatem equi pulsini tale remediu ipone. agritur i pmis modis calua ad iuspatiendu sulim coagulata it meats pulmonis pur supi ia expli cut fiar pono calina d abscanus. accipias cariofoloz .z. nj. nuce muscat galla caremomotu ana .z. nj. cartum. cummi. sem. fenuculi i maior qua mirate aluo suspocio. bus oib suspocis bn tritis cu uino albo bono bn agitato cu greci ognia qmtitate dissipetur oia isimul agitando. tur d mutelo outor qsimi sinr tota alia poto isimul immiscedo decet sin ma ni exq liquida q de leni deglutiri ualeat. q pono pmodi iposita in quodam decen cornu bauino pleno bis ul ter. equo tenete capnir arti ficiali a os aliu a capni usitus aerem sine freno i pacientis gutture imur tatur cu quine poto ita q ipaz bn deglutinar. deceter capite equi sin speso spatio unius hore insente ut bn poto p interiora labatur. a dein du cqs ad manu. ul panno passu equiter punlisp ut i corpiter dca poto decet immonib pacientis. ne ipaz p os euome possit. npo nec bibat n ad comedere p die unia a nectar una. ne accipias cubi per ipediatur stiu opiu efferent. sedo no die herbas comedat recetes ul canaz fro dec aur salicis sin recenta alta q bni potinr ut frigiditate herbus mutriu calor poncois i aliquo reperetur. Si peracta infirmitas recos fu erit ul moderna curabilis plabato modo. Si aur antiqua qi ienuallis reot. tu aliqs remediu inuenitur. indels q nreqs ulta ferus decoquet.

Ať se [kameny] položí. Nechtějí-li, aby kůň stál v boxu nebo stál na místě, protože při hrubé práci s kameny kulatými jsou nohy a končetiny neustále v pohybu, takže z neustálého pohybu žíly končetin líné [šťávy] skrze proudění humoru [tělesných šťáv] vypuzují tíži. Tak ať při práci na kamenech je [kůň] nejprve [ošetřen] kamenem, týmž plátěným obvazem, dokud nebude pokryt, a ať se dbá na vše, aby nejedl ani nepil, ani nebyl na slunci nijak tukem [ošetřen], a ať se péčí matky [přírody] vrátí do původního stavu. A věz, že mírná nemoc či oteklina neškodí koním na údech, ba prospívá, neboť skrze ni se humory proudící ke končetinám v žebrech zahušťují. Pokud však některé nebezpečné [příznaky] této nemoci se obvykle projevují, léčí se křídou ve vodě s křídou a kameny, boky zahřívaje nápojem a obvazováním, přičemž se koně nejprve na všech čtyřech nohách odkují. A ať nemá volný přístup k jídlu.

O dýchavičnosti [pulsino]

X.j.j. Je jiná nemoc náhodná [získaná], která se nazývá plicní, [týkající se] dýchání plic, vnitřní, při níž ucpané plíce koně sotva vydechují skrze dýchací cesty, a vzniká z toho, že přirozená [síla] vše [stravuje] a velké namáhání a časté bušení [srdce], které z mírného [stavu] přichází k línému koni z uložené práce, dobré klouby koně unavující, plíce v části plic ucpávají a jinde kolem plic z přehřátí tuku zkapalňují. To nevzdělaní lidé obecně nazývají „pulsivo" [dýchavičnost]. Proti této nemoci koně dýchavičného takový lék vlož: Jedná se nejprve o způsoby, jak zahřát a rozpustit sraženinu v průchodech plic, aby se [průchody] nahoře otevřely, ať se připraví nápoj teplý z absintu [pelyňku]. Vezmi hřebíčku 2 unce, muškátového oříšku, duběnek, kardamomu po 2 uncích. Kmín, gumu, semeno fenyklu ve větším množství, podivuhodně [účinné] jiné přísady. Všechny tyto přísady dobře utřené s dobrým bílým vínem dobře promíchané s řeckým [vínem], vše v přiměřeném množství ať se rozpustí, vše zároveň míchajíce. Potom z másla ať se vše smísí jako jeden nápoj, zároveň přimíchávajíce, ať je tak tekuté, aby se snadno spolklo. Tento nápoj, vložený do vhodného rohu naplněného hovězím [tukem], dvakrát nebo třikrát, koni drženému za hlavu umělým způsobem a s otevřenou tlamou, ať se vlije do hrdla trpícího [koně] bez uzdy, a ať se s celým nápojem tak [zachází], aby jej dobře spolkl. Poté ať hlava koně zůstane zavěšena po dobu jedné hodiny, aby nápoj dobře prošel do útrob. A potom ať je veden za ruku, nebo krokem jemně projížděn, aby se v těle řečený nápoj [vstřebal] při pohybech trpícího [koně], aby jej nevyzvracel ústy. Ať nepije ani nejí po celý den, jen jednou, a ať nedostane krmivo, aby nebyl ve svém účinku brzděn. Ale druhý den ať jí čerstvé byliny nebo čerstvé listy vrbové či jiné, které dobře prospívají, aby chladem bylin se teplo nemoci poněkud zmírnilo. Pokud je nemoc čerstvá nebo nedávná, je vyléčitelná výše uvedeným způsobem. Pokud je však stará a zakořeněná, pak se nějaký lék najde, totiž že se nikdy zcela nevyvaří [nevyléčí].