28

fiar ibi decoctio d istis rebus. accipias udeli erba molatia pontaina braica. ursina. fauriole. malua. eqsli qmtitate. a isimil decoquent. a imu sto pur d furfure ordei opertet. et decoctus decet coletur isimul p que da panu decente. i. q sea uo. aq decoctois pdce butiru i bona qmtita te a d cassiafistula cottre dissoluat. a dm i anu equi paru calida talis de coctio i mutatur cu istrumeto ul uticulo supi enarrato. a fiar nebun i dolcis capelo et explu. excepto q ipi aq imissa teneat i eq uentre qn diu poite retineri. qm intestina a uentr pacientis poci humectantur. postea fiar potio d uitellis ouor a greci a uleo molay cu bono uino albo agitantis decet. tu d pdcas oib qmtri d uitellis. a pontis pmod i cornu bouino. bis ul tr. pleno. det paciem bibere. pur de pulsino supi ominet.

Ad ire alia cura indeli ut paceos equi solus i quoda stabulo iponatur. a p duas dies ul p tres aur ampli no comedat ni bibat. sea det ei ldiu salitu porcinu ad libitu uoluntaris. q tu p fame diu bitu qsi p lardi t salsedine d facili comedet a libet. a comesto lardo suspocio sui paz sui fans det paciem bibet d aqua cala iux uelle immiscedo ibide d farina ordeiea opetenti. dnu equiter punlisp doni macnar uentre de comestio. pepq uo pacies uentre a intestina prerius euacuarit odecet. a ex aliq medicamine pecor i statu pstinu redigatur. iue alia comese denet ei comexet. furmetui bn muidui cu aliqntulo salis 2 lardonis bene coctu 2 ad solem ul alibi sea desiccatu i quantitate uniu udeli tumellas ul pugnoy mce alibi bis i die. ani no qntabila furmetui comedat. na furme tu coctu ut dicit satis nutrit et reficiar corp equi. a d equi d leni im piguabit iux uelle. de angiato

s. v. ¶ Alia infirmitas inuetre equi efficiar rugitu facies intestinis. imo co gos equi sepissie emutrit stouu indigesta a liquida uelno aqua. cum ad emissiones crebra stercoru pacies uentris euacuat talis q p n ad uiuet iux aliqd q comedit i uentre remanit qm emutrit. q eius accir cu equi imodare ul diuso soli comedat a digesta comesta no digerit. pur decet. a h dico si postmodu cu festinatia eqter milem nogar frigur aliqui cetiuo. ex potatoe aq frigide per comestoes odet ponire sin aliq interuallo. ¶ Inq p festinu cursu ul qualopiu pus suspro statu ab equo potu p uelle euagintur p misceri per cursu. a mistoties ex nimia infirmitate corporis equi dolores butro. pp nimia euagitatoes uictu ul corpois. un equi ex paca euacuatoe uentris debilitanr i tm. p uix a cruribus sustri

Ať se tam připraví odvar z těchto věcí: vezmi totiž byliny měkčící – jitrocel, brutnák, medvědí [bylinu], fazole, sléz, v rovném množství, a zároveň ať se uvaří, a navíc nejprve z otrub ječných je třeba [přidat]. A odvar ať se scedí zároveň přes nějakou slušnou plachtu, tj. aby se [získala] voda odvaru, řečené máslo v dobrém množství a z kasie [Cassia fistula] ať se rozpustí. A potom do řiti koně mírně teplý takový odvar ať se vlije nástrojem nebo měchýřem výše popsaným. A ať se připraví mlha v sladkém plášti [obalu] a naplní. Kromě toho, že samotná voda vlitá ať se udrží v břiše koně, jak dlouho může být zadržena, neboť střeva a břicho trpícího [koně] se poněkud zvlhčí. Potom ať se připraví nápoj z vaječných žloutků a řeckého [vína] a oleje mletého s dobrým bílým vínem, míchajíce slušně. Potom z řečených všech [přísad] v množství žloutků, a vloženo nejprve do rohu hovězího, dvakrát nebo třikrát plného, ať dá trpícímu pít, nejprve o dýchavičnosti výše zmíněné.

K jinému léku totiž, aby trpící kůň sám v nějakém stáji byl umístěn, a po dva dny nebo tři či více ať nejí ani nepije. Potom ať se mu dá slanina solená vepřová podle libosti. Neboť po dlouhém hladovění jakoby pro slanost slaniny snadno bude jíst a chutnat mu bude. A po snědení slaniny v dostatečném množství svého dílu ať dá trpícímu pít teplou vodu podle přání, přimíchávaje tam ječnou mouku podle potřeby. Potom ať jezdí krokem, dokud netráví břicho z jídla. Předtím však ať trpící břicho a střeva dříve vyprázdní, jak je třeba, a nějakým lékem ať se dobytek do původního stavu uvede. Nebo jiné jídlo ať se mu dá a jí. Pšenici dobře umletou s trochou soli a slaniny dobře uvařenou a na slunci nebo jinde ať se usuší v množství jednoho [dílu], totiž hrudky nebo hrsti velkosti, jinde dvakrát denně. Ale ne příliš velké množství pšenice ať jí, neboť pšenice uvařená, jak se říká, dostatečně živí a obnovuje tělo koně. A kůň pozvolna ztuční podle přání.

O průjmu [angiato]

s. v. ¶ Jiná nemoc v břiše koně se projevuje kručením ve střevech, ba koně nejčastěji vyprazdňuje stolici nestrávenou a tekutou nebo vodnatou, s častým vyprazdňováním výkalů trpící břicho vyprázdní tak, že téměř nic z toho, co sní, v břiše nezůstane, neboť [vše] vyloučí. To se mu přihodí, když kůň nadměrně nebo dlouho na slunci jí a strávené jídlo nestráví, jak je třeba. A to říkám, pokud poté s chvatem jezdí na míli, nebo mrzne v zimě, z pití studené vody po jídle, nebo je postaven bez jakéhokoli přestávky. ¶ A když rychlým během nebo cvalem, nejprve po zastavení, od koně nápoj skrze vůli se vyprázdní smícháním skrze běh, a mnohokrát z přílišné nemoci těla koně bolesti z másla [?], pro přílišné vyprazdňování potravy nebo těla. Takže koně z malého vyprázdnění břicha slábnou tak, že sotva na nohách se udrží.