
tes ab pacientis pectore supponatur coagulando coque decet cottidie bis i die. uels imu capelo ia est expsu. pariet no setones i pectore deseruat ab. v. dier spacio inserte. a de paciens ad statu pstinu redigatur.
De lesionibus equi dorsi
¶ Dicto supi de infirmitatibus q accidentalir i equi capite a in corpore fiunt dicendu e ani de lesionibus q equi eueniunt artificialir sup igni. fiunt eni multe te lesiones et diuise i dorso p apposiciones i epte selle i humis. a equi fiunt ex superfluo sanguine ul humore ulsi nescie pure plene saguinis comisti putredine q corrumpit coriu equi a carne i dorso. Dni fiunt lesiones pro dre eius. per equinos osibus dorsi equi tuto deficiens eq existitur. ionaliter periculu corpis insertes. quibus subueniatur remedius infrascriptis. a q ferreas lesiones pdce buit principiu a tumore. id deo principius debi obstari. assidue tali mo. q statu cu uidebitur equi tumescit i aliqua pte dorsi per optime cu insono illa tumefactio abradatur. emplastru de farina trice attaminata cu albumine oui agitata a supponatur a supponere i qua pena linea siue poca tumefactionis uniusalir extendatur. a dni no re moneat emplastru ul pena uiolent. si cu leuir uidebitur posse extequi potur remoueri. omota dni pena. si putredo fuerit aggregata ibide coriu cu ferro cuspideo aliquantulu a decet cauo inferioris tuu efacacionis prece usq ad putredine ut putredo possit eiu uacuari perit. pena no uigatur sepe cu aliquo liquido uictuoso. ¶ Ad id fiut qai excoriacones ul rupture co ru i dorso apposite alicuius oneris. p ut dixi. ul excoriacoe baruli ul au buculi. a exsupfluitare saguinis nascentis q iuica abundi de eciuqs a dni sup aspgatur cottidie puluis calcis uiui cu melle omista. uli i immu capello supi decet. ablutis sep pue lesionibus cu uino calse ul aceto cuiusq pacientis a sella. ut siu silis alicuius don lesiones fuerit dece et soluatur. Scido eni emplaust farine trice agitare cu albumine ab ueniu ut supi e expsu. iuno i olib plano excoriacionibus ul lesionibus solidandis. suppoi debi subscriptu puluie. udeli manuu stau et puluispte ul gale lau .. ab id nali pena ul coriu aperiru a obstrui. aut filtri obstrui. Ad id uali putredo ligue antiquis putrefacta. Meto uo q supe aliis pul uibus suppoitis puluie de calce a melle mumillat. et de solidandis eni iu opatur. tu an appoiuos puluius pdcor se ablui delet cu uino calso ul aceto. Os ut pilis consolidaciones coriu renascit. testa auellane. pir. le studino. aut bombace uientis glosit simul puluigatis decet cu oleo agitatris sepi ulula i unguatur. a q uigili e contra lobiuenia ul carnes obulte cu oleo simul agitare. et no q inflaciur infuiue i aq ul prime
se přiloží na hruď pacienta, sráží se a vaří, jak se sluší, denně dvakrát za den, nebo v onom kloboučku [obalu], jak již bylo řečeno. Ať setony v hrudi zůstanou po dobu pěti dnů vložené. A pacient se uvede do původního stavu.
O poraněních koňského hřbetu
¶ Poté co bylo řečeno výše o nemocech, které se náhodně přihodí na hlavě a na těle koně, je třeba říci také o poraněních, která koním vznikají uměle [tj. z vnějších příčin] na ohni [tj. od sedla]. Vzniká totiž mnoho poranění a různých [ran] na hřbetě z přikládání nevhodného sedla ve vlhku. A koním vznikají z přebytku krve nebo vlhkosti, nebo z neznámých [příčin], plné krve smíšené s hnisem, který kazí kůži koně a maso na hřbetě. Poté vznikají poranění pro jeho [koně] záda, přes koňské kosti hřbetu koně, zcela chybějící, kůň trpí. Jinak nebezpečí těla vkládajíce, jimž se pomáhá níže popsanými léky. A protože řečená poranění mají počátek z otoku, proto je třeba počátkům bránit, neustále takovým způsobem: jakmile bude vidět, že kůň otéká na nějaké části hřbetu, co nejlépe se onen otok oškrábe. Náplast z pšeničné mouky smíchané s bílkem vejce rozmíchaným se přiloží a přikládá se na celou plochu plátna nebo hadříku, kam se otok rozšiřuje. A poté se náplast nebo hadřík neodstraňuje násilně. Pokud se zdá, že jej lze lehce odstranit, odstraní se. Po sejmutí hadříku, pokud se tam nahromadil hnis, kůže se ostrým železem trochu a jak se sluší prořízne ve spodní části, aby se účinně až k hnisu [dostalo], aby mohl být hnis vyprázdněn. Hadřík se často potírá nějakou tekutou mastí. ¶ K tomu dochází, když vznikají odřeniny nebo trhliny kůže na hřbetě z přiložení nějakého břemene, jak jsem řekl, nebo z odření od sudu nebo vědra, a z přebytku krve tam vznikající, která hojně vytéká, a poté se denně posype prášek z páleného vápna smíchaný s medem, nebo v onom kloboučku výše [popsaném]. Po omytí poranění vínem teplým nebo octem, jakéhokoli pacienta, a sedlo, pokud je podobné [poranění] nějakému jinému, poranění se má uvolnit. Vím totiž, že náplast z pšeničné mouky rozmíchané s bílkem vejce, jak bylo výše řečeno, je vhodná na ploché odřeniny nebo poranění k hojení. Má se přiložit níže popsaný prášek, totiž z mastixu a prášku z duběnek. K tomu je třeba hadřík nebo kůži otevřít a uzavřít, nebo plstí uzavřít. K tomu je užitečný hnis starého dřeva zhnilého. Upozorňuji však, že nad jinými prášky přikládanými prášek z vápna a medu mumifikuje [vysušuje]. A k hojení totiž působí. Avšak před přiložením řečených prášků se má omýt teplým vínem nebo octem. A aby se srůstem kůže obnovila: skořápka lískového ořechu, smůla, želvovina nebo bavlna spálená, vše spolu rozemleté, jak se sluší, s olejem rozmíchané, často se potírá. A co je užitečné proti otokům masa nebo maso spálené s olejem dohromady rozmíchané. A ne to, co způsobuje zánět, se vlévá do vody nebo nejprve
Strana 14 rukopisu. Obsahuje závěr kapitoly o tíži na hrudi (gravedo pectoris) a rozsáhlou kapitolu o poraněních koňského hřbetu (de lesionibus equi dorsi). Poranění hřbetu vznikají z nevhodného sedla, z přetížení, z odření od sudů nebo věder. Léčba zahrnuje škrábání otoků, náplasti z pšeničné mouky s bílkem, prořezávání hnisavých míst ostrým železem, prášky z páleného vápna (calx viva), medu, mastixu, duběnek (galla), skořápky lískového ořechu (testa avellana), smůly (pix), želoviny (testudo) a spálené bavlny (bombax).