37

docebo. licet morbus quod dicitur crean naturaliter aliquem ad garretum crurium equi neiat. non minus tamen accuraliter sepe accidit in iuvenibus equis laboribus immoderate apposito et crebrius equitantibus festinans propter debilitare et resumere eorum. cum accidit garretis equi imodare vel superflue impingui cum corpori eiusdem in equitato subito fugatur. quin per labore subiti. et pin mela pinguedinem et calefactiones assumptas dissolvuntur humores de levi post modicam facili. ad crura descendunt primos occursio de more sit quedam tu mefactio in garretis ad magnitudinem nucis. et maior quin tam itaque certis vel solem itaque. quin est. ut iam dicti enarrant. et hec dicitur vulgariter gerda. Contra infirmitatem cum remediorum seque evocent. videbitur quod tumefactio fieri in garretis ut diei stari subiecta cum ferrois decenter caute tione decenti per longum et per oblicum in loco tumefactionis pede. cocturas cum grnas faciendo. gerdis decocte decenter. accipe stune bovinum recenter cum oleo calido. ignitum et super cocturis habundanter iponatur semul trium et non amplius. deinde equi decocet retinuis et pedicas undique tam amire que prius ipse liget. coctus pecudo ullorum. carpe possit ore in alio pede stregare alio ni in aliquo loco duro. si crura sanare naleat moleste. eo quod per pri tium assiduum coctare equi anus frigiare locum cocti. et morderi si ibi de aurigeree. quomodo iste coctus trigantur et sordibus. et aqua a die sine de coctione alie. ad dies. vi. hec si fuerit diligenter obsirvatum coctine rinum semul idie ignaveto oleo aliquantulum tepefacto evacuato per sepano primos cono. aliter nisi coctare que sit coctio actis. Cum. bis. vel. diebus. tribus. serum equi in aqua frigida et velocissima teneat ista cum que aqua super et tangar coctias ad plenum et simmo mane usque ad dimediata tercia. deinde equi extricto. et remoto ab aqua super luneos cocturas pulvius amice filicis aspargatur. et hec in sero silit ab ora nona nesprina in aqua usque ad sol occasus. et super aspargatur sic pulvius ut diei. et valiter mane et sero donum ulilia ignis dissolvere deceret. quin aqua veloce et frigida desiccante humores. et ulilia absolvat et obstringit. et non quod equi in aliqua pre sit in corpois per aliquam infirmitatem de coctus. et diligentissime custodiatur. ne coctias mordicas vel fricet garibus usque ad imo. vel ad ossa comede ret dentibus et morderet. de spuvaneis

E sit alia lesio sive morbus cum garretum ex latere interiori subter gar retum vel paululum istius quin tumores adducere cum magnos, que dicitur sorunela sive humores idem assidue per venam pocius; un equus

vyložím. Ačkoli nemoc, která se nazývá "crean" [gerd/spavín], přirozeně postihuje některé koně v oblasti hlezenního kloubu [garretu] nohou, nicméně často se přesně vyskytuje u mladých koní při nadměrné námaze a častém ježdění, spěchajícím kvůli oslabení a zotavení jejich [sil]. Když se stane, že hlezna koně nepřiměřeně nebo nadměrně ztloustnou, když je tělo koně při jízdě náhle poháněno. Neboť z náhlé námahy. A tuk a zahřátí nabyté se rozpouštějí ve šťávy, které snadno po krátké [době] snadno. K nohám sestupují, nejprve se obvykle objeví jakýsi otek na hleznech o velikosti ořechu. A větší, neboť tak jistě nebo pouze tak. Jak již bylo řečeno. A toto se lidově nazývá "gerda" [spavín]. Proti této nemoci se použijí následující léky. Když bude vidět, že otek vzniká na hleznech, jak bylo řečeno, nechť se přiloží žhavá železa náležitě a opatrně podélně a příčně na místo otoku. Pálení se provádí vytvářením jizev. Gerdy [spavíny] se náležitě vypálí. Vezmi čerstvý hovězí lůj s teplým olejem. Rozžhavený a na vypálená místa se hojně přiloží třikrát a ne více. Poté se kůň drží svázaný a spoutaný na nohou ze všech stran tak pevně, aby sám nemohl kousáním ani druhou nohou škrábat ani o žádné tvrdé místo. Aby se nohy mohly hojit bez obtíží. Protože neustálým škrábáním by kůň mohl dráždit místo vypálení. A kousat, pokud tam by se dotýkal. Jak se tyto vypáleniny znečišťují nečistotami. A vodou ode dne bez dalšího pálení. Po šest dní. Pokud se to bude pečlivě dodržovat, vypáleniny se jednou denně opatrně potírají olejem mírně ohřátým, vyprázdněným přes cedník, nejprve trychtýřem. Jinak pokud se nepálí, aby bylo pálení účinné. Po dvou nebo třech dnech. nechť kůň stojí ve studené a velmi rychle tekoucí vodě, tak aby voda omývala vypáleniny dokonale, a to od časného rána až do půl třetí [hodiny]. Poté se kůň vytáhne a vyjme z vody a na mokré vypáleniny se posype prášek z přátelského kapradí. A toto se večer opakuje od deváté hodiny odpolední ve vodě až do západu slunce. A opět se posype práškem, jak bylo řečeno. A tak ráno i večer, dokud oheň [pálení] nerozpustí [otok]. Neboť rychlá a studená voda vysušuje šťávy. A oheň rozpouští a stahuje. A je třeba, aby kůň nebyl v žádném případě tělesně postižen jinou nemocí při pálení. A nechť se velmi pečlivě hlídá, aby vypáleniny nekousl ani nedřel o žlab až do kosti, ani aby je nežvýkal zuby a nekousl. O spavíncích [sparavanech]

Je další poranění neboli nemoc, kdy na hlezenním kloubu z vnitřní strany pod hlezenním kloubem nebo mírně nad ním vznikají velké otoky, což se nazývá "sorunela" [sparavan/spavín] neboli šťávy, které neustále [tečou] žílou; takže kůň